Pokud nezměníme chování k pramenům, z kohoutků poteče špinavá břečka
Možná jste si to nikdy neuvědomili, ale prameny nejsou jen záležitostí hor, lesů a luk – tedy volné přírody – ale nachází se i přímo v našich městech, dokonce i v jejich centrech. Často kolem nich chodíme, aniž bychom to věděli. Někdy prameny přehlížíme, nebo ničíme. Přitom právě na pramenech záleží, zda nám poteče z kohoutků čistá pitná voda, špinavá břečka, nebo taky nic.
„Prameny jsou součástí přírody, která je součástí našich měst. A my na tu přírodu v našich městech zapomínáme. Měli bychom se rozhlédnout a postarat se o ni, aby vypadala zdravě a dávala nám smysl chodit si tam odpočinout a cítit se tam zdravě,“ říká Jiří Šmída, proděkan pro rozvoj a vnější vztahy Fakulty přírodně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci.
Prameniště nevnímáme jako něco hodnotného, důležitého, co bychom měli ochraňovat. Pokud se budeme podobně chovat k ostatním pramenům, dříve či později se může stát, že otočíme kohoutkem a poteče buďto nechutná nevoňavá voda, nebo vůbec nepoteče v množství, jaké bychom potřebovali. Jiří Šmída
Pro někoho známý, pro druhého neznámý pramen najdete i na cestě u liberecké přehrady. Vytéká z trubky ve stráni pod bytovými domy a patří k těm vydatnějším a na první pohled čistým. „Asi není tolik ovlivněn lidskou činností, jak například prameny z jiných částí Liberce, které jsou v těchto suchých letech už touto dobou vyschlé. Není to problém jen pramenů ve městě, ale i pramenů ve volné přírodě,“ vysvětluje Šmída. Čistotu vody určí až chemická analýza, protože to, že se kolem pramenu neválejí odpadky, ještě neznamená, že ve vodě nejsou obsažené nebezpečné látky.
Alarmující zjištění? Prameniště jako smetiště!
Prameny se nacházejí i na druhé straně přehrady v Králově háji. Tam si chodí lidé zaběhat, projít se i venčit psy. I v onom místě tečou kolem cest pramínky vody, k vlastnímu prameništi se ale do kopce vydá málokdo. A co by tam viděl, by dotyčného určitě nepotěšilo. Prameniště vypadá spíš jako smetiště. Igelity, plasty a další nepořádek se dají odstranit snadněji, než látky rozpuštěné ve vodě a v půdě. I tak je „smetiště“ alarmující. „Ukazuje to na to, že místo, které je prameništěm, nevnímáme jako něco hodnotného, důležitého, co bychom měli ochraňovat. Pokud se budeme podobně chovat k ostatním pramenům, dříve či později se může stát, že otočíme kohoutkem a poteče buďto nechutná nevoňavá voda, nebo vůbec nepoteče v množství, jaké bychom potřebovali,“ varuje Šmída.
Prameniště u Kněžického rybníku from Honza Hásek on Vimeo.
K mapování pramenů v rámci projektu Prameny spojují krajiny a lidi používají pracovníci a studenti liberecké univerzity nejen mapové podklady, chemické analýzy, ale i drony. S jejich pomocí se dá přesně zjistit přesně průběh toku i v nedostupných místech a vytvořit pak digitální model reliéfu. „S dronem se dostaneme do míst, kam se normální člověk jen tak nedostane nebo kde to normálně bez speciálních pomůcek není možné,“ potvrzuje Jan Hásek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.