Pohodář s temperamentem, hlavně při práci. Jak se žije s bloodhoundy

Vynikající čich a mimořádná vytrvalost, to jsou vlastnosti bloodhounda, který se řadí mezi nejstarší plemena psů na světě. Anglický král Jindřich VIII. v 16. století používal tyto psy ve válečných taženích a měla je i královna Alžběta I. Tyto výjimečné psy chová Ladislav Sluka z Rozstání, který nás s tímto plemenem seznámil.

Čtěte také

Pan Sluka je chovatelem bloodhoundů, jednoho z nejstarších plemen psů na světě. „Jako většina chovatelů, kteří přejdou k tomuto plemeni, vždycky něčím začnete… V mém případě to bylo plemeno basset hound. A, jak se říká, už na nás byli malí, a bloodhound bylo vždycky takové moje ‚top‘, co bych vždycky chtěl,“ přiznává.

„Poprvé jsem ho viděl naživo v polovině 70. let, v tu dobu byl ale absolutně nedostupný. Jednak ho sehnat, ale bohužel i finančně, protože stál zhruba to, co osobní auto,“ dodává.

Pan Sluka do studia Českého rozhlasu Liberec na rozhovor přivedl i Karamelku, pětiletou bloodhound dámu. „Už měla jednou štěňátka, a je z kombinovaného rodu; částečně od nás a hodně Belgie, Holandsko, kde se to prolíná, ty její předci,“ představil ji pan Sluka.

Z Karamelky, podle moderátora Jakuba Marvana, vyzařoval velký klid… „Bloodhound, jako plemeno, je ‚pohodář‘, nejsou to cholerici, jsou poměrně vyrovnaní, ale temperament určitě mají, zvláště při práci. Jinak jsou to absolutně nekonfliktní psi, a miluji lidi,“ potvrdil chovatel.

Jaký je rozdíl mezi plemeny basset hound a bloodhound? Překvapí pana Sluku ještě něco po 25 letech s bloodhoundy? Jaké jsou povolené barevné odstíny bloodhoundů? Proč mají bloodhoudi povislou kůži? Jaká je provází legenda a jak se cvičí? Poslechněte si záznam rozhovoru.

autoři: Jakub Marvan , reČRoL
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová