Parní „babička“ z Turnova začne vozit turisty až v červenci
Prastará parní lokomotiva Litovel, která patří k letním symbolům cestování nejen po Českém ráji, zahájí letošní sezonu se zpožděním. Může za to nutná generální oprava, kterou si vyžádal především propálený kotel. Ten už je sice hotový, ale na mašině je potřeba odpracovat ještě zhruba 500 hodin. Na koleje se proto stroj vydá až v červenci.
Turnovská parní lokomotiva byla vyrobená ještě za Rakousko Uherska v roce 1913, i když v českých zemích pro místní trať Senice na Hané – Litovel. V roce 1925 byla znárodněná a domovem jí bylo depo Olomouc. Od roku 1951 sloužila v cukrovaru v Bedihošti. Dál putovala do České Třebové, odtud pak v 90. letech přes Kořenov do Turnova.
„Stále je to ve stavu rozpracovanosti. Skříňový kotel už je hotový, teď se opravuje válcový kotel,“ říká strojvedoucí Jindřich Jiřička, zatímco opravuje popelník, tedy zařízení pod kotlem parní lokomotivy. Nadšenci z Klubu přátel železnic Českého ráje se nepustili jen do kotlů, ale i rozvodů, pístu a křižáku, kde byla také vůle.
Až se vše opraví, musí se to ještě složit dohromady, což na první pohled vypadá téměř nemožně. Ne ale pro pana Jiřičku. „Jsem vyučený na dráze jako zámečník kolejových vozidel a odjakživa jsem dělal na páře,“ vysvětluje s tím, že turnovská pára pro něj už není koníček, ale kůň.
„Kůň“ za statisíce
Generální oprava parní lokomotivy vyjde na víc než půl milionu korun, což je podle předsedy Klubu přátel železnic Českého ráje Josefa Semeckého částka odpovídající velikosti mašinky. „Díky akci HitHit, kterou organizoval kolega, se nám povedlo vybrat 230 000 korun, to nám, co se týká opravy kotle, dost pomohlo. Ta celková částka je skutečně adekvátní. Kdyby to byla velká mašina třeba jako Šlechtična, tak by to byly celkem dva až tři miliony,“ uzavírá Semecký.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
