Očkování od A do Z. Naším hostem byl lékař Jiří Šmíd z České vakcinologické společnosti

„V současné době je v plném proudu covid-19. To znamená, že prioritou je očkování proti covidu. Buďto současně, nebo hned následně, během října a listopadu, se nechat naočkovat i proti chřipce. Ta pravá chřipka, žádné nachlazení, přijde po Vánocích. Leden, únor, a může trvat až do března,“ uvedl praktický lékař a člena České vakcinologické společnosti Jiří Šmíd.

Rozdíl mezi chřipkou a nachlazením

Čtěte také

LIBEREC

Alkohol a očkování: 3 otázky a odpovědi

„Pacient, když v této době řekne, že má chřipku, tak já ho opravím, že nepochybně má buďto běžnou virózou, anebo vyloučíme antigenním testem covid. Pravá chřipka tady ještě není. To se často chybuje, že se chřipka říká i běžnému nachlazení, běžné viróze, což je sice infekce obtěžující, ale nikoli závažná. Dá se s ní fungovat, jít do práce, ale neohrožuje na životě. Pravá chřipka, podobně jako covid, jsou potenciálně velmi rizikové infekce svými komplikacemi, jako je zápal plic a podobně. A tyto komplikace, hlavně pro starší, slabší, nebo pacienty s chronickými chorobami, může ohrozit na životě,“ vysvětlil lékař.

Jak poznat covid

„Pamatujeme doby, kdy dominantním příznakem covidu byla ztráta čichu. To už se moc nevídá. Nějaký spolehlivý jasný symptom covidu prostě není. Běžně nám přijde pacient „nachlazený, s nějakou virózou“, ale vypadá více zchvácený než při běžné viróze. A ejhle, antigenním testem zjistíme covid, a pak řešíme podle věku a rizikovosti toho pacienta co s tím. Ti mladí zdraví si to musí vyležet jako běžnou virózu. A ti starší a rizikoví mají nárok na preventivní antivirotickou léčbu, která má zajistit nekomplikovaný průběh covidu, aby neskončili s komplikací ve špitále, na JIP, na ARO, nebo je to neohrozilo na životě,“ popsal Jiří Šmíd.

Souběžné očkování na chřipku a covid

„Lze aplikovat dvě neživé vakcíny současně, a to jakékoli. A všechny vakcíny, o kterých se tady zatím bavíme, tak jsou vakcíny neživé. Jako běžně kombinujeme očkování třeba proti klíšťové encefalitidě, žloutenkám nebo tetanu s černým kašlem či další vakcínou, tak se dají kombinovat i tyto dvě vakcíny proti respiračním infekcím, protože obě jsou neživé. Takže lze podat covidovou vakcínu, protože je teď aktuální, a s ní klidně současně chřipkovou vakcínu do druhého ramene,“ přiblížil lékař s tím, že očkování lze i rozložit do různých termínů. Volba je na pacientech.

Jak chrání očkování proti infekci

„Očkování chrání s velkou pravděpodobností, ale nikoli stoprocentní jistotou. Když to mám odhadnout, tak ta ochrana očkování je zhruba 70 procent, že očkovaný ji skutečně vůbec nedostane. Očkovanému nelze stoprocentně slíbit, že tu chřipku anebo covid, nedostane, ale lze mu slíbit, že nebude mít komplikovaný průběh, se kterým by musel skončit v nemocnici, nebo který by ho zabil,“ sdělil Jiří Šmíd.

Jaké můžou být vedlejší účinky

„Některá očkování jsou více reaktogenní, to znamená vyvolávající reakci po očkování, některá méně. Covidové vakcíny patří mezi ty více reaktogenní. Ale ty potíže typu den, dva, tři bolestivost ramene, únava, zvýšená teplota, pobolívání svalů a kloubů, tak tyto potíže po dvou třech dnech úplně zmizí. Nerozvine se žádné onemocnění. Na chvilku ten organismus zatíží, ale nelze z té vakcíny, ani chřipkové, ani covidové, onemocnět, protože ty vakcíny neobsahují celé viry. Jsou tam jenom povrchové částice, které spustí imunitní reakci, ale nelze z té vakcíny onemocnět,“ dokončil Jiří Šmíd.

Od kdy vakcína proti chřipce či covidu očkovaného chrání, jak dlouho trvá jejich efekt, jak musí být člověk fit, když se chce nechat očkovat, jak je to s očkováním proti černému kašli či pneumokokům. Poslechněte si celý záznam rozhovoru s Jiřím Šmídem, praktickým lékařem a členem České vakcinologické společnosti.