Půst znamená pustit, zanechat něčeho, na určitou dobu. A méně otročit věcem, připomíná farář
Popeleční středou začíná čtyřicetidenní předvelikonoční půst. Co o něm říká farář Michal Podzimek a co umělá inteligence?
Čtěte také
Na některých místech v Čechách a na Moravě o Popeleční středě symbolicky pohřbívali v masopustních průvodech basu. Skončilo bujaré období masopustu, Popeleční středou začal čtyřicetidenní půst před Velikonocemi.
Někdo velikonoční půst vnímá jako období, kdy se nesmí jíst maso, jiný spíše jako očistu duševní. Jak význam postního období vysvětluje farář a vysokoškolský učitel Michal Podzimek? „Zkusil jsem si to zadat do AI (umělá inteligence – poz. red.) a vyšlo mi, že je to hlavně životní wellness, abychom se cítili lépe. Ale myslím si, že tohle je poměrně málo,“ říká.
„Při půstu by měl člověk sestoupit do hlubiny svého já, celkově se vnitřně očistit na různé způsoby, stát se člověkem napraveným, svobodným, méně otročit všem věcem… A pak samozřejmě určitá bystrost, zjištění vnitřního jasnějšího vědomí,“ zamýšlí se Michal Podzimek.
Usměrnění vůle je podle něj nejzásadnější: „Člověk si musí něco odepřít. V tom je to slovo půst, pustím, co mám rád, opustím to na nějakou dobu, pak třeba zjistím, že toho můžu zanechat nastálo.“
Půst je nejčastěji spojený s křesťanským vnímáním Velikonoc, ale objevuje se i v jiných náboženstvích či kulturách? A jaký je rozdíl mezi Popeleční a Škaredou středou? Poslechněte si záznam rozhovoru.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
