Babiččina sladká vánoční šprachanda
Nejen v období vánočním věřili naši předkové v magickou sílu některých potravin – zejména ovoce. Zvláštní vlastnosti se přisuzovaly jabloni a především jejím plodům, kterým v řadě obřadů lidé vzdávali hold.
Jabloň byla nazývána „strom života“. Byla rovněž symbolem lásky. Červená barva plodů jabloní byla symbolem životadárné lásky a síly. Proto se červené jablko v lidovém prostředí používalo pro vyjádření základních lidských přání: zdraví, životní síla a láska.
Zajímavé bylo i využití jablek v kuchyni. Jablka se dávala místo cibule pod maso, obkládala se jimi zvěřina, připravovaly se s nimi ryby. Oblíbené byly i vařené varmuže – jablečné kaše a omáčky, jako například šprachanda..
Ingredience:
Hrst: sušených švestek
sušených hrušek, jablek
kousek celé skořice
2 hřebíčky
2 lžíce medu
lžíce octa
Postup:
Sušené ovoce propláchneme studenou a následně teplou vodou, dáme do hrnce, zalijeme studenou vodou a necháme přes noc máčet. Přidáme skořici a hřebíček a druhý den, spolu s cukrem a lžící octa povaříme doměkka. Z horkého kompotu vyjmeme koření a necháme vychladnout. Podáváme na zakončení vánočního menu s vánočkou či peciválkami.
Peciválky
50 dkg vařených brambor
15 dkg polohrubé mouky
1 vejce, sůl
mléko podle potřeby,
mletý mák případně s cukrem
Postup:
Z vařených brambor, polohrubé mouky, osoleného mléka a vejce zaděláme těsto. Necháme chvíli odpočinout. Na vále z těsta vyválíme silnější plát, ze kterého nakrájíme kousky, které pečeme na nepomaštěném plechu po obou stranách dorůžova. Upečené peciválky poskládáme do mísy, polijeme horkým mlékem, přiklopíme poklicí a protřeseme. Ponecháme asi 2 minuty propařit. Potom přebytečné mléko slijeme a peciválky přelijeme šprachandou.
Nejnovější recepty
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.