Liberečtí vědci dokážou zjistit nebezpečné pesticidy i 10 metrů pod zemí. Stačí jim jen pár pilin

Stromy můžou sloužit jako detektory nebezpečných pesticidů, zkoumají to vědci Technické univerzity v Liberci
Jak metoda zvaná phytoscreening přesně funguje? Do laboratoří Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace na Technické univerzitě v Liberci se to vydal zjistit redaktor Ondřej Vaňura.
Čtěte také
Stromy slouží libereckým vědcům jako detektory nebezpečných pesticidů. Experti z ústavu pro nanomateriály tamní technické univerzity dokáží jen z pár pilin zjistit, co se ukrývá v podzemní vodě. Díky tomu jsou průzkumy levnější. Jejich metodu už v praxi používá první firma. Vědci v tomto řešení vidí i zahraniční potenciál.
„Vrtáme do hloubky 6 centimetrů. Používám truhlářský, nikoliv běžný vrták, který mívají lidé v dílně. Musí to být ten s dlouhou spirálou, vejde se tam hodně objemu pilin,“ vysvětlil Pavel Hrabák, vedoucí oddělení environmentální chemie na ústavu pro nanomateriály.
„Všechny stromy respirují, což znamená, že ztrácejí vodu ze své listové plochy a potřebují ji nahradit příjmem vody skrz kořenový systém. To je základní princip, který umožňuje aplikaci této metody,“ popisuje, jak je možné z pilin vyčíst to, jestli nejsou i 10 metrů hluboko v podzemní vodě nebezpečné pesticidy.
Metoda zvaná phytoscreening je ve světě známá delší dobu. Liberečtí vědci ale rozšířili seznam nebezpečných látek, které se takto dají odhalit. „Vlastně se jedná o vlastní izomer z výroby lindanu, ten má ještě asi další čtyři výraznější izomery. Jsou to pesticidy zakázané asi před 30 lety. Lidstvo je vyrábělo, protože po válce bylo nutné zvýšit zemědělské výnosy,“ zdůrazňuje Pavel Hrabák.
Kde všude už tuto metodu věci zkoušeli a jaký je její největší přínos? Poslechněte si reportáž.
Související
-
Nová technologie z liberecké Technické univerzity prodlužuje životnost reflexních prvků na oblečení
Textilní fakulta TUL pokročila v technologii umístění reflexních prvků na oblečení. Ty se dosud na oděv většinou tisknou nebo nažehlují a jejich životnost je tak omezená.
-
Proti plísním na fasádách používají liberečtí vědci nanostříbro. Výsledky mají dobré
Plísně a řasy na zateplených fasádách domů můžou lidem způsobit zdravotní komplikace. Zjistili to vědci z liberecké univerzity. Nyní vyvíjejí nátěry proti řasám.
-
Na libereckou Technickou univerzitu nastoupily dvě nové vědkyně, uprchly z válkou postižené Ukrajiny
Dvě ženy z Kyjeva, které vystudovaly obor Ekologie a ochrana životního prostředí, pracují v laboratořích Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.