Liberec si připomíná výročí svého slavného rodáka Vlasty Buriana. Divadlo o něm nastudovalo hru
Před 130 lety, 9. dubna 1891 se v Liberci narodil jeden z nejlepších českých herců, sportovec a především vynikající komik Vlasta Burian. Jak na slavného rodáka vzpomíná jeho rodné město?
Liberec se k připomínce výročí postavil skutečně symbolicky. Divadlo F. X. Šaldy totiž nastudovalo hru věnovanou této osobnosti s vypovídajícím, přesto prostým titulem Burian. Divadlo ji připravilo v roce 2020 a premiéru, dokonce světovou, připravovalo už na říjen. Protiepidemická opatření a nové zavření divadel ale jejímu uvedení zabránilo. Diváci ji uvidí hned, jak se divadla otevřou, protože o internetové verzi se v tuto chvíli neuvažuje.
Autorem hry Burian je někdejší člen libereckého divadla a také autor řady her z libereckého prostředí Tomáš Dianiška. Do hlavní role neobsadil překvapivě žádného z mužských členů liberecké činohry, ale ženu, herečku Veroniku Korytářovou. Proč, vysvětlila dramaturgyně Divadla F. X. Šaldy Lenka Chválová, poslechněte si to.
Liberecký rodák Vlasta Burian
Čtěte také
Vlasta Burian prožil v Liberci prvních deset let svého života. Jeho rodný dům už nestojí a slavného rodáka tak připomíná jen bronzová busta na liberecké radnici. Vlasta Burian se ale na rozdíl od jiných slavných rodáků nikdy nestal čestným občanem města a podle vedení radnice se o tom ani neuvažuje. Město prý nechce udělovat občanství posmrtně. Vlasta Burian byl také všestranný sportovec a především vynikající fotbalista, jeho jméno nese cena, udělovaná každoročně nejlepším brankářům. Do Liberce se vrátil ještě po válce, v roce 1961, kdy vystoupil na estrádním představení v bývalé kavárně Nisa. Hrát v divadle už mu tehdy bývalý režim nedovolil.
V roce 2015 vzniklo v Liberci Centrum Vlasty Buriana, které umělce představuje jako všestranného člověka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.



