Když najdete studánku, zapište ji do studánkové mapy, dává tip na výlet publicista Dominik Rubáš

22. březen 2024

Desítky studánek a pramenů na Českodubsku, Turnovsku a Českolipsku zmapoval před lety učitel a publicista Dominik Rubáš. Nejen o významu studánek v krajině si s ním u příležitosti Světového dne vody povídala redaktorka Jana Švecová.

Čtěte také

Dominik Rubáš ve své knize popsal téměř stovku pramenů a studánek v Podještědí. A jak také řekl, je jich výrazně méně než před zhruba 70 lety.

„Obecně se říká, že vody ubývá. Chci říct, že vody, jako takové, na planetě neubývá, máme jí stále stejně, ale mění se distribuce vody. Podzemní vody v určitých oblastech ubývá, a to je příklad i naší oblasti,“ objasňuje.

A dodává, že v regionu, který mapoval, a který podle něj není nijak velký, je úbytek spodních pramenů a studánek dán i například horninovým podložím: „V sušších oblastech pískovcových plošin, je pramenů samozřejmě výrazně méně, než v údolích říček. Stále mnoho pramenů najdeme v údolí říčky Zábrdky, Mohelky nebo Ještěrky,“ říká Dominik Rubáš.

Upozorňuje zároveň na to, že údolí Zábrdky je místem, kde se jímá podzemní voda a dodnes je to jeden ze zdrojů podzemních vod pro část Liberce a pro oblastní vodovod v Podještědí.

Dřív znamenaly studánky významný zdroj vody. Jako funkci mají v dnešní době? „Možná spíš estetickou,“ zamýšlí se nad otázkou Dominik Rubáš a připomíná, že také existují různé spolky, které se snaží obnovovat prameny a studánky v místní krajině.

„Jako pedagog podporuji různé aktivity, s dětmi se také snažíme hledat studánky, čistit je od odpadků, nějakým způsobem se o ně starat. Edukační funkci ty studánky v krajině určitě mají,“ dodává.

Pro ty, kdo by si chtěli udělat i s dětmi vycházku po studánkách, má odkaz na webové stránky Národní registr pramenů a studánek, kde je studánková mapa, která v současné době shromažďuje nějakých možná až 10 000 pramenů a studánek po celé České republice.

„Kdyby posluchači třeba nalezli nějakou svoji studánku, která tam ještě není zanesená, tak ji mohou do této studánkové mapy zanést, vyfotit ji, souřadnice napsat, případně nějaké povídání k ní.“ upřesňuje.

Dají se podle něj studánky otevírat jen na jaře? Poslechněte si záznam rozhovoru.

autoři: Jana Švecová , reČRoL
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.