Kdy upéct beránka? Připomeňte si velikonoční zvyky
Připomeňte si pašijový týden den po dni a zvyky s nimi spojené. Všechno začíná Modrým pondělím. Nebo Žlutým?
Velikonoční neděli slavíme vždy první víkend po prvním jarním úplňku, který následuje po rovnodennosti. Už týden předtím ale začíná období, které se označuje jako pašijový týden. Během něho si křesťané připomínají poslední dny Ježíše Krista – zradu, ukřižování a vzkříšení. Ruku v ruce s křesťanskou symbolikou jdou i pohanské zvyky.
V pondělí hospodyňky uklízely
Zatímco pro křesťany je prvním důležitým dnem Škaredá středa, která letos připadá na 17. dubna, pohanské zvyky se vztahují i k Modrému či Žlutému pondělí, které představovalo začátek jarního úklidu v domácnostech. Na Šedivé úterý se uklízelo a vymetaly se pavučiny z koutů.
Škaredá středa? Jen se neškareďte, ať vám to nezůstane
Větší roli však hraje Škaredá nebo také Sazometná středa, která připomíná Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek. Sazometná proto, že se v ten den vymetaly saze z komína. O tomto dnu se sice uklízí, ale přesto bychom se neměli škaredit. Podle jedné lidové pověry by totiž zakaboněná tvář opakovala každou středu v roce.
Zelený čtvrtek: Den, kdy bychom měli jíst zelenou stravu
Zelený čtvrtek by měl být dnem odpuštění. Ve staveních se uklízelo. Lidé věřili, že když smetí odloží na křižovatce cesty, nebudou se v domě držet blechy. Hmyz a myši vyženete nejlépe bušením paličky o hmoždíř. Jak přišel Zelený čtvrtek ke svému jménu?
Na Zelený čtvrtek se nehádejte
Pravděpodobně víte, že o Zeleném čtvrtku byste měli jíst špenát, zelí nebo třeba salát z kopřiv, abyste byli po celý rok zdraví, jak tvrdí jeden z velikonočních zvyků. Podle jiné pověry byste se měli postit a jíst pouze zeleninu.
O Zeleném čtvrtku se nemá nic půjčovat a také byste se neměli s nikým hádat. Odměnou se vám pak budou všechny hádky vyhýbat a peníze si k vám samy najdou cestu. Když na zahrádce ještě před rozedněním zatřesete stromy, měly by urodit více ovoce.
V ten den si křesťané připomínají poslední večeři Páně, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami. Jejich zvuk prý vyhání nečisté síly z domů a stavení.
V minulosti mívali lidé odpoledne volno a pekli jidáše, sladké pečivo z kynutého těsta, které se nakonec potřelo medem. Kdo snědl jidáše, měl být zdravý.
Velký pátek – to je připomínka ukřižování Ježíše Krista
Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Na památku jeho utrpení se v tento čas konají obřady. Základním církevním zvykem je půst. Ostatní zvyky, které se v tento den dodržují, jsou pohanské.
Velký pátek je podle pověr spojen s kouzly. Měly by se například otevírat poklady ve skalách a také památná hora Blaník. V minulosti se věřilo, že se voda z horských pramenů mění na víno.
Víte, proč se vůbec zdobí velikonoční vajíčka?
„Zdobené velikonoční vajíčko bylo vlastně darem, dávalo se pro něco,“ vysvětlila nám etnografka Vladimíra Jakouběová, ředitelka Muzea Českého Ráje v Turnově. „Dávalo se proto, aby ten druhý člověk získala symbol života. A ta jeho síla se umocňovala barvením. Byly to barvy života.“
Bílá sobota? Začíná zdobení vajíček
Den vzkříšení a poslední den půstu pašijového týdne – to je Bílá sobota, kdy se zvony vracejí z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek.
Na Bílou sobotu bývá v kostelích ticho, neslaví se mše. Křesťané oplakávají Ježíše Krista, ležícího v hrobě.
O sobotě se ale také bílilo, uklízelo. Příprava na Hod boží velikonoční musela být důkladná. V žádné domácnosti nesměl chybět prostřený stůl, velikonoční beránek a jidáše. O Bílé sobotě můžete začít s pletením pomlázky nebo zdobením vajíček.
Boží hod velikonoční – pečení a svěcení pokrmů
V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých, přichází Velká noc a po ní Boží hod velikonoční. Křesťané se v ten den radují z příchodu Pána.
Na Boží hod se pekly a světily velikonoční pokrmy – mazance, vajíčka, chléb, beránci. A kdo v ten den okusil posvěceného beránka, našel podle pověry ztracenou cestu v lesích.
Odplata žen na Velikonoční pondělí? Polévání mužů vodou
Velikonoce končí starým zvykem, pomlázkou. Žena nebo dívka má být o Velikonočním pondělí pošlehána čerstvými pruty, aby byla svěží a zdravá. Podle jednoho z výkladů je pomlázka symbolem oplodňovacího aktu. O tom svědčí i fakt, že ženy za pošlehání pomlázkou děkují vajíčky.
Pomlázka je bezesporu jedním ze symbolu svátků jara, která byla splétána z mladých vrbových větví. Součástí koledování může být také polévání vodou, takzvaný šmigrus. Někde mládenci polévají ženy, jinde ženy muže.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.