Zelený čtvrtek: Den, kdy bychom měli jíst zelenou stravu
Zelený čtvrtek by měl být dnem odpuštění. Ve staveních se uklízelo. Lidé věřili, že když smetí odloží na křižovatce cesty, nebudou se v domě držet blechy. Hmyz a myši vyženete nejlépe bušením paličky o hmoždíř. Jak přišel Zelený čtvrtek ke svému jménu?
„Zelený dostal název zřejmě od zeleného roucha kněží, které nosí na sobě při liturgických úkonech. A se Zeleným čtvrtkem je spojené i to, že by lidé měli jíst zelenou stravu. Takže nějaké zelené saláty z pampelišek, ze špenátu, z kopřiv,“ říká Jan Vinduška, ředitel Polabského muzea v Přerově nad Labem.
„Další taková věc, která k Zelenému čtvrtku patří, je to, že odpoledne přestanou zvonit zvony. Utichnou a odlétají do Říma. A to jejich zvonění, kdy se zvonilo ráno, v poledne a večer, klekání, nahrazovalo klepání a řehtání klepaček a řehtaček.“
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Téměř 134 milionů korun na účtech. Policie prošetřuje výdělky léčitele a vůdce kutnohorské sekty
-
Energetika je strategie. Konec fosilních paliv změní strukturu moci, říká náměstkyně norského ministra
-
Lipavský míří za pravou rukou Orbána. ‚Snaha ukázat kontrast v postoji k ruské agresi,‘ míní expertka
-
Migrace Čechy pálí, všímá si novinářka. V paktu jsou podle ní kvóty i výjimka