Je potřeba mít k té nemoci respekt, říká o covidu-19 ředitelka protiepidemického odboru hygieny

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zleva: Jiří Šmída (TUL), Jana Prattingerová (KHS Liberec) a Vladimír Valenta (KHS Liberec)

Hostem dopoledne pod Ještědem byla ředitelka Protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Liberci, paní doktorka Jana Prattingerová. Přečtěte si rozhovor.

Čtěte také

Otázka: Co je vlastně náplní práce protiepidemického odboru?

Epidemiologové se starají o to, aby se nešířily infekce. Bohužel v současné době je hlavním úkolem dohlížet na koronavirus, takže nám v podstatě na ty ostatní infekce nezbývá tolik času, kolik potřebujeme.

Otázka: Je to dobře, že se koronaviru věnujeme tolik?

Je samozřejmě důležité se tomu věnovat. Někdy to ale vnímáme špatně v tom smyslu, že se nesnažíme dodržovat pravidla, a pak těch případů zbytečně přibývá. Já bych si přála, abychom se chovali zodpovědně; když máme příznaky, abychom nechodili do školy ani do práce, nechodili na oslavy. Pak bychom my, epidemiologové, měli víc času věnovat se i těm ostatním infekcí.

Otázka: Roste počet těch, kteří trpí těmi ostatními nakažlivými chorobami?

Řekla bych, že to zůstává stejné, máme těch případů stále stejně. Teď narůstají respirační infekce; v létě to byly ty které se šíří potravinami, vodou, máme ještě z léta i případy žloutenky. Stále je tu také černý kašel, protože my víme, že imunita po onemocnění nebo očkování není celoživotní.

Otázka: Pomáhá očkování?

Záleží na tom, jaké očkování máte na mysli. My jsme rádi, že některým infekcím lze očkováním zabránit.

Otázka: Co je to vlastně ten černý kašel?

Černý kašel je onemocnění, které se šíří respirační cestou. Projevuje se záchvatovitým kašlem. Je důležité, v jakém věku jste. Pro dítě zhruba do jednoho roku to může být život ohrožující onemocnění, naproti tomu, pokud onemocní adolescent, tak má jenom kašel a nemusí ho ohrozit na životě, jenom mu trošku po nějakou dobu znepříjemní život. Ale je to nebezpečné, pokud se dostane do styku s malým dítětem, které ještě nemůže být očkováno, a tam to často končí špatně.

Otázka: Je důležité sledovat, jak se zvyšují počty nakažených koronavirem?

Každého zajímá, jestli přibývají případy, a teď bohužel jsme v takové fázi té epidemie, kdy se můžeme v uvozovkách každý den těšit na nový rekord, protože těch případů opravdu přibývá. Je ovšem důležité asi zdůrazňovat to, že tahle informace by pro nás měla být takovou informací, že je opravdu potřeba mít k té nemoci respekt a snažit se každý udělat něco pro to, aby se to onemocnění dále nešířilo. Už jsem to říkala, prostě důležité je to, že pokud mám nějaké příznaky onemocnění, pokud cítím, že na mě něco v tomto smyslu takzvaně „leze“, tak opravdu je důležité zůstat doma, informovat telefonicky praktického lékaře a nechodit už nikam, do školy, do práce, nechodit někam na oslavu, nechodit za rodiči, nikým, protože potom dochází k velkému šíření toho onemocnění. A hrozí riziko, že onemocnění bude zavlečeno do nějaké rizikové skupiny, to znamená mezi starší osoby nebo mezi osoby s přidruženými onemocněními a toho se všichni obáváme.

Otázka: Jaký věk je rizikový?

Starší osoba může být riziková, pokud má některé další problémy. Jako starší osobu obecně bereme věk 65+.

Otázka: Může se objevit někdo nakažený, kdo na to nepřijde?

Může se to stát, určité procento osob nemá žádné příznaky. Můžou ale nemoc šířit. A pokud je takový člověk v kolektivu, kde nemáme důvod testovat, tak to nezjistíme. Tohle potom nazýváme jako komunitní šíření.

Otázka: Jaký je rozdíl mezi covidem-19 a běžným nachlazením?

To neumíme přesně říct, jsou některé speciální příznaky, například ztráta čichu nebo ztráta chuti, hlavně u osob, které nemají silné příznaky. U virů je to tak, že si mohou konkurovat; když se nakazíme jedním virem, už se nemůžeme nakazit druhým, ale můžou být i infekce, kdy se nakazíme oběma. Záleží na naší kondici, záleží i na naší obranyschopnosti.

Otázka: Co dělat, když je někdo z rodiny pozitivní?

Dobré je používat i doma roušky, střídat se například v koupelně, často větrat, používat dezinfekci, a pokud je možnost, někam se odstěhovat, třeba na chatu.

Otázka: Jeden známý si posteskl, že jeho dcera byla testovaná jako pozitivní, on s manželkou negativní a teď půjdou znovu na testy, a říkal, že v té karanténě musí být mnohem déle, že ta dcera už chodí do školy a oni jsou ještě v karanténě. Jak je to možné?

Je to proto, že ten proces šíření nákazy má nějaká pravidla, inkubační doba onemocnění je 2 až 14 dní. To znamená, že pokud se vlastně nakazí od té osoby, která byla infekční na konci té jeho infekčnosti, tak ještě 14 dní může trvat, než se to projeví. Ta osoba už je vyléčená a tím pádem imunní. Člověk je nejvíce infekční na začátku onemocnění, a pokud potom má jiné příznaky, nebo dokonce nemá příznaky, tak ta infekčnost končí kolem 10. dne. Takže ta dcera vlastně může za 10 dní od pozitivního testu do školy, ale pokud se ten tatínek, který s ní je, nakazí vlastně 5. den, tak musíme počítat těch 14 dní od toho pátého dne, proto to prodloužení. A proto je ideální se oddělit, a ta doba se začíná počítat tou dobou oddělení.

Čtěte také

Otázka: Pokud máme příznaky, kam se obrátit?

Je důležité obrátit se na praktického lékaře, který vás zná, a určitě mu zavolat, tedy kontaktovat ho telefonicky. Praktický lékař ví, co může souviset s vaším základním onemocnění, a pošle vám žádanku na vyšetření. Stále máme k dispozici i sanity; ty vyjíždějí, když potřebujeme otestovat nějaký kolektiv, hlavně dětský, nebo za seniory, kteří nejsou schopní se dostavit k vyšetření.

Otázka: Pojďme si připomenout, jak se ten virus šíří…

Dominantně se šíří respirační cestou, tedy kapénkami, na vzdálenost do 2 metrů, druhá osoba je vdechne. Nebo si sáhneme na kontaminovaný povrch a pak si třeba promneme oko nebo si sáhneme na nos, to je dominantní přenos. Nejsou důkazy o tom, že by se dostal vir do těla oděrkami na ruce. Některé studie hovoří o tom, že viry mohou přežívat na některých površích déle, takže je opravdu důležité mýt si ruce.

Spustit audio

Související