Jak se daří pečovat o drobné architektonické památky v Libereckém kraji? Zeptali jsme se odbornice
Kulturní nemovité památky nejsou jen hrady a zámky, ale třeba i hospodářské usedlosti, školy, hostince či drobná architektura dotvářející krajinu. Kolik vyžadují péče, na to se na Den památek v uplynulém týdnu Iveta Kalátová zeptala Eriky Trojanové z Národního památkového ústavu v Liberci.
Podle ní je v Libereckém kraji kolem 2250 nemovitých kulturních památek, od těch velkých jako je třeba bazilika v Jablonném, po drobné pomníčky. „Když se zamyslíte nad funkcí těch staveb, které nás provází ve městech i v otevřené krajině, tak je to celá škála - od škol, technických památek, továren, divadel, obytných objektů a tak dále, až po ty nejmenší záležitosti, to jsou boží muka, výklenkové kapličky, křížové cesty, sochy světců, sousoší, zvonice, skalní reliéfy, výtvarně pojednané studánky. Je to pestrá škála,“ nastínila množství architektonických památek Erika Trojanová.
Nemovité kulturní památky v Libereckém kraji ožívají i díky spolkům, kterým se daří vrátit je do původního stavu. Mezi ně na Liberecku patří například Dubáci, kteří úspěšně zrekonstruovali Beranův hostinec v Trávníčku, podíleli se na obnově kostela v Letařovicích, kde nyní pracují na záchraně tamní kostnice. Staré zvyky, jako jsou třeba poutě a procesí, často oživují ve spolupráci s folklorním souborem Horačky.
Drobná sakrální architektura přitom byla často součástí živých tradic. Například v hornolužickém městě Ostritz dodnes během velikonočních svátků objíždějí muži na koních město a u křížků se zastavují.
„Bohužel u nás už tyhle živé zvyky zanikly. Jednak je to tou zpřetrhanou tradicí, odsunem německého obyvatelstva, a potom nějakými čtyřiceti lety, než se zase v těch obcích navázala nová generace a začala si všímat svého okolí. Takže my dnes už ty původní zvyky neznáme, nemáme je přenesené z generace na generaci, takže se po nich musí už pátrat,“ vysvětlila liberecká památkářka.
„Každé to místo drobné památky má nějakou paměť. Někdy se říká, že jsou tichými svědky. Ony ale nebyly tichými svědky v době, kdy vznikaly, ony naopak promlouvaly k těm lidem, protože ti mnohem lépe znali atributy světců, jejich život, jejich patronát. Pokud potřebovali nějakou přímluvu, věděli na kterého světce se obrátit s jakým požadavkem. Ony k nim mnohem více promlouvaly, než promlouvají k nám. Pro nás to jsou krásné, vizuálně hezké záležitosti, ale pro ně to mělo přesah duchovní,“ přiblížila původní význam mnohých památek v krajině Erika Trojanová.
Jak se pečuje o drobné památky? Jak moc se v ní angažuje veřejnost a jakou roli v ní hrají spolky? Proč vlastně některé památky zanikají? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Ruprechtická kalvárie ke kapličce U obrázku volá po opravě. Prošli jsme se po ní s restaurátorem
Blíží se Velikonoce, kdy si připomínáme ukřižování Ježíše. To zobrazují tak zvané křížové cesty. Ne všechny jsou ale v takovém stavu, jaký by si zasloužily.
-
Masopustní veselí. Na Dlaskově statku skotačily masky, zpívaly Horačky a voněly jitrnice
Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova v sobotu po poledni ožil masopustním veselím.
-
Poetické místo v Podještědí? Trávníček a Beranův hostinec
V údolí řeky Mohelky mezi Sychrovem a Českým Dubem se nachází vesnička Trávníček s řadou unikátních dochovaných původních stavení. K nejstarším patří Beranův hostinec.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.