Jak se člověk stará o zuby, tak by se měl starat o kůži, upozorňuje na důležitost prevence lékařka
Nikdy není na škodu nechat si zkontrolovat pihy a mateřská znaménka. Při jakých změnách zpozornět a jaké jsou metody odstraňování bradavic či mateřských znamének? Ptáme se kožní lékařky Kateřiny Radoušové.
Čtěte také
Rozhovor s kožní lékařkou Kateřinou Radoušovou tentokrát začal poněkud netradičně, probíraly se zuby… „…když jsme šli poprvé s mým malým synem k zubaři, tak neměl ani jeden zub. A paní zubařka říkala ‚Přijďte, přijďte, vytvoříme mu ten návyk, že existuje preventivní kontrola.‘ Myslím, že je to dobře, a doporučuji to, vytvořit návyk na jakoukoli preventivní kontrolu, myslím, že to funguje, zubař určitě, a kožař by byl úplně ideální,“ vysvětlila paní doktorka.
Je podle ní dobré chodit na preventivní kontroly ke kožnímu lékaři i pokud jsou lidé bez znamínek, bez pih. „Dost často se stává, že lidé mají vrozená znamínka, buď se s nimi dítě narodí, nebo vznikají většinou do jednoho, druhého roku věku, jsou většinou větší, půl centimetru, centimetr. Je dobré znaménka sledovat v průběhu života,“ upozornila.
Znaménka je podle Kateřiny Radoušové dobré si fotit, zhruba jednou za měsíc, aby se dala porovnat, zda se zvětšují, nebo ne.
Mateřská znaménka také mohou mít různá zabarvení. Co různé barvy znamének znamenají? Co se děje s odstraněnými znaménky? Jsou kožní nádory dědičné? Kdy je dobré znamínka odstranit? A proč neotálet, pokud se znaménko objeví v intimní oblasti? Poslechněte si záznam rozhovoru.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
