Dnes by Ještěd nepostavili, neprošel by porotou. Horský hotel a vysílač je 20 let národní kulturní památkou

Čtěte také

50 let na očích a v srdcích Liberečanů aneb Půlstoletí Stavby století

Hotel a televizní vysílač na Ještědu byl 29. září 2005 usnesením vlády prohlášen za národní kulturní památku České republiky. Tou se pak stal od 1. ledna 2006.

Atypickou stavbu ve tvaru rotačního hyperboloidu postavili na vrcholu stejnojmenné hory v letech 1966 až 1973. Je vysoká téměř 100 metrů, s kruhovým půdorysem o průměru 33 metrů. Autorem architektonického návrhu je architekt Karel Hubáček, který za něj získal architektonickou obdobu filmových Oscarů, Perretovu cenu.

Syn Karla Hubáčka, Ivan, sledoval práci svého otce na návrhu a realizaci futuristického horského hotelu od svých 14 let. Sám na stavbě v 60. letech minulého století pomáhal a přiznává, že někteří lidé byli návrhem stříbrného rotačního hyperboloidu zaskočeni. Očekávali spíš obdobu shořelého secesního hotelu.

„Ti, co tomu rozuměli, měli ohromnou radost a chodily jenom pochvaly. Ti, co tomu nerozuměli, řekněme staromilci, tak by to chtěli zachovat nebo opravit. Dneska by se taková věc asi nepostavila…“ vzpomíná Ivan Hubáček.

„Dneska by vůbec Ještěd nepostavili z toho důvodu, že by neprošel porotou, protože zadání byly dvě stavby, vysílač, hotel. A děda to umístil do jedné. A tenkrát, ať byla porota, jaká byla, tak byla osvícená v tom, že řekli, ano, to je tak dobrý, že porušíme pravidla,“ dodává manželka Ivana Hubáčka, Ivana.

Neobvyklá stavba si vyžadovala spoustu unikátních technologických postupů a je podle Ivana Hubáčka neuvěřitelné, že si s řadou problémů tehdejší státní podniky vůbec poradili.

Za jakých podmínek Česká stavba 20. století vznikala? Jakou roli v ní hrály rybářské pruty a kyvadlo? A proč přišla Perretova cena Karlu Hubáčkovi poštou? Poslechněte si archivní záznam rozhovoru.