To děuče hubu nezavře, říkali mi, vzpomíná lidová vypravěčka z Podkrkonoší, která slaví jubileum
Jedna z nejvýraznějších osobností lidové kultury Krkonoš Slávka Hubačíková z Poniklé slaví dnes 2. prosince osmdesáté narozeniny. K ochotnickému divadlu ve vysockém spolku Krakonoš ji už v dětství přivedli rodiče. Tatínek jí říkal Slavíku, protože nebyla chvilku zticha. A povídá jí to dodnes. Setkávají se s ní děti ve školkách a školách i senioři v domovech důchodců.
Tatínek Slávky Hubačíkové hrál na housle a heligonku a stejně jako maminka velice dobře zpíval. Slávka si první vánoční koledu zazpívala v kostele v šesti letech. „Babička, tatínek i maminka říkali, to ďeuče hubu nezauře. Jmenuji se Slávka, ale tatínek mi jinak neřek než Slavíku,“ vzpomíná vypravěčka.
První roličku si zahrála v divadelní hře Mučedník Brixenský. „To sem na sebe byla strašně pyšná, to sem byla hérečka, no a vono mi to zůstalo,“ vzpomíná s úsměvem. A ten na její tváři téměř nemizí. I přes všechny rány osudu a nemoci si paní Slávka Hubačíková zachovává smysl pro humor v Domě s pečovatelskou službou, kde bydlí, je iniciátorkou kulturního, ale i karetního dění. „Žolíky bystří mysl,“ vysvětluje.
Krkonošské nářečí se naučila od babičky

Slávka Hubačíková působila v souboru lidových tanců, zpívala operety a 40 let byla spjata s vysockou národní přehlídkou Krakonošův divadelní podzim. Nejznámější jsou ale asi Kérkonošské poudačky, veselé příběhy podhorských autorů, které poutavě vypráví. Krkonošské nářečí se naučila už jako malá od babičky na Pasecku, kde žili v dobré pohodě Češi i Němci. „Babička se tak držela toho nádherného dialektu, že mi ani nepřišlo, že mluvila nějak jinak. Až potom si někdo všiml, že tohle asi moc spisovné není,“ dodává Hubačíková.
Paní Slávce Hubačíkové přejeme všechno nejlepší k narozeninám, hlavně zdravíčko a ať ji neopouští dobrá mysl a chuť se dál věnovat kérkonošským poudačkám.

Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.