Další putování po stopách místopisných jmen obcí a vísek Libereckého kraje: Klamorna

Redaktorka Ivana Bernáthová v Klamorně|foto:archiv Ivany Bernáthové

Jedna Klamorna patří do obce Bílá a druhá je přímo v Drábských světničkách, v obci Dneboh. A naši redaktorku samozřejmě zajímalo, proč má Klamorna tak zvláštní jméno. Zeptala se na to archeologa a zároveň ředitele turnovského muzea Jana Prostředníka.
„Není to Mordor, ale z etymologického hlediska to má dvě možná vysvětlení. ‚Kramola‘ znamenalo ve staročeštině hádku nebo svár. Ale také to mohlo pocházet z německého slova Kramle, tedy skoba. Tedy buďto byla hora, o kterou se vedly sváry, nebo to byla hora v podobě skoby, a to obě Klamorny splňují,“ vysvětlil Jan Prostředník.

Z obou Klamoren také pocházejí archeologické nálezy. „Ostrožna v Klamorně u Bílé byla osídlena už v mladší době kamenné, pocházejí odsud kamenné sekerky, které byly vyrobeny z tehdejší strategické suroviny, z metabazitu, a výrobci sekyrkami zásobovali téměř celou tehdy známou Evropu.

Další osídlení pak známe z doby bronzové, podle údajů v regionální literatuře se zde našly nějaké bronzové předměty, ty se ale nedochovaly. V období raného středověku tu existovalo opevnění, a v té době tady bylo největší osídlení. Druhá Klamorna v Drábských světničkách byla propojena se skalní lokalitou Hrada a měla rozlohu šestnáct hektarů,“ vysvětluje archeolog.

Klamorna v Bílé má jen dva stálé obyvatele, jinak jsou tu chalupáři. Mezi ty stálé patří pan Zdeněk. A ten slova archeologa potvrzuje: „My jsme tu dokonce před delší dobou našli pazourky, bylo znát, jak na ně naši předci upevňovali kusy klacku.“ Kousek odsud má chalupu pan Bohumil, v Klamorně se podle něj žije dobře, pro všechno se ale musí autem. Kdysi tady byl totální klid, teď už tudy projíždí spousta aut a motorkáři. „Jezdí přes les a louky, to je hrůza, ale když odjedou, je tu božský klid,“ pochvaluje si.