Babiččina sladká vánoční šprachanda

Nejen v období vánočním věřili naši předkové v magickou sílu některých potravin – zejména ovoce. Zvláštní vlastnosti se přisuzovaly jabloni a především jejím plodům, kterým v řadě obřadů lidé vzdávali hold.

Jabloň byla nazývána „strom života“. Byla rovněž symbolem lásky. Červená barva plodů jabloní byla symbolem životadárné lásky a síly. Proto se červené jablko v lidovém prostředí používalo pro vyjádření základních lidských přání: zdraví, životní síla a láska.

Zajímavé bylo i využití jablek v kuchyni. Jablka se dávala místo cibule pod maso, obkládala se jimi zvěřina, připravovaly se s nimi ryby. Oblíbené byly i vařené varmuže – jablečné kaše a omáčky, jako například šprachanda..

Ingredience:
Hrst: sušených švestek
sušených hrušek, jablek
kousek celé skořice
2 hřebíčky
2 lžíce medu
lžíce octa

Postup:
Sušené ovoce propláchneme studenou a následně teplou vodou, dáme do hrnce, zalijeme studenou vodou a necháme přes noc máčet. Přidáme skořici a hřebíček a druhý den, spolu s cukrem a lžící octa povaříme doměkka. Z horkého kompotu vyjmeme koření a necháme vychladnout. Podáváme na zakončení vánočního menu s vánočkou či peciválkami.

Peciválky

50 dkg vařených brambor
15 dkg polohrubé mouky
1 vejce, sůl
mléko podle potřeby,
mletý mák případně s cukrem

Postup:
Z vařených brambor, polohrubé mouky, osoleného mléka a vejce zaděláme těsto. Necháme chvíli odpočinout. Na vále z těsta vyválíme silnější plát, ze kterého nakrájíme kousky, které pečeme na nepomaštěném plechu po obou stranách dorůžova. Upečené peciválky poskládáme do mísy, polijeme horkým mlékem, přiklopíme poklicí a protřeseme. Ponecháme asi 2 minuty propařit. Potom přebytečné mléko slijeme a peciválky přelijeme šprachandou.