Zvolili vlastní smrt, aby Rovensko pod Troskami přežilo. Osmdesáté výročí skupiny Antimony
Celodenním programem si v sobotu v Rovensku pod Troskami připomněli 80. výročí válečných hrdinů z paraskupiny Antimony i dalších bojovníků za svobodu v lednu 1943.
Rovenští na své hrdiny v lednu nezapomněli, významné výročí si ale v sobotu připomněli ještě jednou. Celodenním programem. Jeho součástí byl i seskok parašutistů na hřišti nebo vojensko-historická ukázka z období 2. světové války na železniční stanici situovaná do Francie po vylodění spojenců v Normandii.
Ampule s cyankáli
Skupinu Antimony tvořili nadporučík František Závorka, četař Stanislav Srazil a svobodník Lubomír Jasínek. Byl to první výsadek po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, jehož úkolem bylo navázání ztraceného spojení mezi domácím odbojem a exilovou vládou v Londýně. Gestapo ovšem už seskok parašutistů 24. října u Kopidlna zaznamenalo letadlo s výsadkem a spustilo zběsilé pátrání.
Přes tvrdé represe a hrozbu smrti za přechovávání parašutistů se našlo dost hrdinů, kteří výsadkářům pomáhali. Ale našli se i konfidenti a tak se smyčka kolem skupiny Antimony utahovala. Gestapo dva z nich obklíčilo v Rovensku, kde se skrývali v domku na plovárně a hrozilo osudem Lidic a Ležáků, pokud se nevzdají. Němci chtěli Závorku s Jasínkem dostat za každou cenu živé. Ti se sice vzdali, aby zachránili Rovensko, ale když ráno 16. ledna 1943 vyšli z domku, užili ampule s cyankáli.
Související
-
Šibenice Rovensko pod Troskami
Pátrání po místech, kde stávaly šibenice, které dříve budily respekt i hrůzu a byly určeny k výkonu hrdelního práva, začneme v Rovensku pod Troskami.
-
Živé nás nedostanou. Konec parašutistické skupiny Antimony
Raději cyankáli než výslech. Tak se rozhodli parašutisté ukrytí v Rovensku pod Troskami. Městečko se i díky statečnému starostovi osudu dalších Lidic vyhnulo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
