Zaniklé obce v oblasti Ralska připomíná expozice v Náhlově
Palohlavy, Holičky, Olšina, Svébořice, Křída nebo Proseč, to jsou jména jen několika z více než dvou desítek zaniklých obcí na území bývalého vojenského prostoru Ralsko, které připomíná nová expozice Krajanského muzea vystěhovalectví do Brazílie v Náhlově na Českolipsku.
Na její otevření dorazili i pamětníci, kteří tam žili a po druhé světové válce byli s rodinami odsunuti. Někteří z nich věnovali muzeu pro novou expozici knihy, nábytek nebo drobnosti, které si odtud tehdy odnesli.
Na své dětství při otevření expozice 17. srpna zavzpomínal Werner Friedrich, který žil v Palohlavech (Halbehaupt). Bylo mu třináct, když musel s rodiči odejít do ruské zóny v Sasku. Z obce se muselo spolu s nimi vystěhovat asi 400 obyvatel. „Ten rok 1945 byl strašný, obec obsadila Svobodova armáda. Pamatuju si, že tam bylo šest nebo sedm českých rodin, ty s námi cítily, ale nemohly nijak zabránit tomu, že jsme museli doslova přes noc své domovy opustit,“ řekl pamětník.
Obec v minulosti několikrát navštívil. Z domu kde žili, nic nezbylo. Zůstal jen rybníček, který býval nedaleko. „Byly u něj schody, na kterých jsem si jako dítě myl nohy. Od jara do podzimu jsem běhal bos a se špinavýma nohama by mě maminka domů nepustila. Ty schody tam pořád jsou,“ zavzpomínal Friedrich.
Nová expozice zaujímá polovinu podkroví muzea v Náhlově. Na dvanácti panelech připomíná historii dvaadvaceti převážně zemědělských obcí, které dnes už neexistují. „Muzeum připomíná i slavné osobnosti, které v těchto místech žily - například Willibalda Gattera, který se narodil v Kuřívodech a patří mezi významné automobilové konstruktéry, Otto Habela, významného sochaře a sklářského designéra, původem z vesnice Proseč,“řekl ředitel muzea Petr Polakovič.
Lidé žili v oblasti vymezené kopci Ještěd, Ralsko a Bezděz přes 700 let. Po odsunu většinou německého obyvatelstva zůstal kraj téměř prázdný a v 50. letech tam československá armáda zřídila vojenský výcvikový prostor. Až do roku 1992 v něm cvičili českoslovenští a později sovětští vojáci. Budovy, včetně kostelů, posloužily jako cvičné cíle, nové stavby sloužily vojenským účelům, v prostoru vyrostlo letiště i odpaliště raket s jadernou hlavicí. Od 90. let obyvatel v Ralsku znovu přibývá.
Před třemi lety vznikl na území o rozloze téměř 330 kilometrů čtverečních v katastru Ralska, Doks a Hamru na Jezeře na Českolipsku Geopark Ralsko. Do vybydlené oblasti se snaží postupně vrátit život. Letos na jaře vydal cyklistického průvodce právě po zaniklých obcích a zajímavých místech regionu s podtitulem „Člověk, který tudy šel, zmizel...“. Cyklistům nabízí osm tras, které je zavedou do vesnic, po nichž dnes zbyly často jen ruiny staveb, ovocné stromy nebo místnosti vytesané do skal.
Související
-
Těžba v Pertolticích pod Ralskem? Český báňský úřad vydá rozhodnutí do konce srpna
Český báňský úřad už má k dispozici všechny potřebné podklady k rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru štěrkopísku v Pertolticích pod Ralskem na Českolipsku.
-
Toulky Podještědím. Ralsko - všemi opuštěná krajina
Pětici dokumentaristických zastavení natočili David Hamr, Michal Bureš a Vojtěch Brzek. Úryvky čte Martin Preiss.
-
Muž našel v Ralsku téměř sto kilogramů staré munice
Skoro sto kilogramů staré vojenské munice objevil muž s detektorem kovů v Hradčanech v bývalém vojenském prostoru Ralsko.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rusové na nás vypálili dělostřeleckou salvu, popisuje zahraniční zpravodaj ČT Papadopulos
-
Na genetice tolik nezáleží, říkají dívky z babyboxu. Anežka a Dominika spolu chtějí zůstat v kontaktu
-
Polská vláda oznámila další chystané změny v diplomacii. Chce se vrátit k nehlášeným kontrolám
-
Ženy k více dětem nepřimějí daňové slevy manželů. Potřebují ulehčit s péčí, tvrdí výzkumnice Kalíšková
