Za Rakouska-Uherska to byl přečin, zjistil o léčitelství při přípravě výstavy historik Tomáš Chvátal

Výstava Léčitelé Jizerských hor, Krkonoš a Českého ráje mapuje dějiny léčitelství v tomto regionu od konce 18. století do nedávných dob. A do 28. ledna 2024 je k vidění v Muzeu a Pojizerské galerii Semily.

„Léčitelství nebylo povolené. Už za Rakouska-Uherska to byl přečin, který mohl být stíhaný,“ představuje historik a autor výstavy Tomáš Chvátal, co ho při bádání překvapilo. „Časté to ale nebylo,“ dodává. Přesto právě informace ze soudních líčení pro něj byly důležité.

Výstava Léčitelé Jizerských hor, Krkonoš a Českého ráje vznikla částečně náhodou. Při přípravě předchozí expozice semilského muzea o léčitelce Květoslavě Patočkové se historik Tomáš Chvátal setkal s řadou informací o dalších léčitelích. „Stáli jsme před dvěma otázkami. Za prvé jsme řešili, jak vyzkoumat, kdo ti léčitelé byli. Potom jsme řešili, jak výsledky prezentovat,“ popsal.

Jak se s těmito výzvami vypořádali a jaké jsou na výstavu ohlasy? Mezi množství připomínek a vzpomínek na tři desítky léčitelů se s autorem expozice Tomášem Chvátalem vydal redaktor Jaroslav Hoření, poslechněte si reportáž.

autoři: Jaroslav Hoření , Patrik Fišer
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.