Boží hod vánoční je pro křesťany jedním z nejvýznamnějších svátků v roce
Je první svátek vánoční, tedy Boží hod. Křesťané si právě v tento den připomínají narození Ježíše Krista a fakticky začínají Vánoce. Příchod Mesiáše věřící slaví hlavně v kostelech, ale taky na náměstích a v domácnostech.
Podle tradice se Ježíš Kristus narodil v stáji ve městě Betlém, kam přišla jeho matka Marie se svým snoubencem Josefem. Jako připomínku lidé staví modely chléva, do kterého postupně celý advent přibývají postavy. A právě na Boží hod vánoční do betlémů přibyde další - ta nejdůležitější postava. Malý Ježíšek.
„Narození Ježíše Krista, to je ten hlavní svátek. Ten boží syn Bůh na sebe bere podobu člověka a Pán Bůh to nedělá drastickým stylem, že tady dorazí a teď se ho všichni bojí, ale on se stává člověkem křehkým, malým, kterého se nelze bát,“ říká páter Želivského kláštera Tadeáš Róbert Spišák.
Křesťané by na Boží hod vánoční neměli pracovat a o příchodu spasitele rozjímají. Narození Mesiáše připomínají i tradiční mše, kde věřící čtou biblická evangelia, která popisují příchod spasitele, pokračuje historik Jan Stoklasa: „Oslavy začínají tak zvanou vigílií Narození Páně, neboli Půlnoční už v předvečer tohoto svátku. Kostel je na Boží hod již slavnostně vyzdoben a kněží si oblékají místo fialového bílé roucho.“
Stoklasa připomíná, že součástí Vánoc bylo dřív mnoho lidových tradic. Lidé třeba sledovali, kdo po Božím hodu přišel do domácnosti jako první. „Když to bylo dítě, nebo mladý muž, znamenalo to pro domácnost štěstí a zdar v novém roce. Naopak při návštěvě staré ženy se lidé obávali, že jim přináší smůlu.“
Podle tradice se taky nesměly stlát postele a v domě nemělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.
Související
-
„Už přijde Ježíšek?“ Proč jsou Vánoce v Česku tak oblíbené
Utíkání, nouze, odkázanost na lidskou laskavost, to jsou témata, které se podle evangelické farářky Alexandry Jacobey objevují v evangeliu.
-
Ježíšek je s námi aneb Jak se žilo pod horami. Podkrkonošský betlém Zdeňka Horny a zaniklá řemesla
Unikátní betlém Zdeňka Horny z Železného Brodu čítá 320 figur z lipového dřeva, které kromě tradičních postav zobrazují řemesla typická pro Podkrkonoší a Krkonoše.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka