Za Miladu Horákovou i Reného Matouška: Ve Vratislavicích se běhá pro Paměť národa

V libereckých Vratislavicích nad Nisou probíhá od 20. května 6. ročník akce s názvem Běh paměti národa. Připomenout má zajímavé osudy lidí z 20. století.

Podpořit aktivitu organizace Post Bellum, která chce vyhledat a hlavně zaznamenat autentické příběhy třeba i neznámých lidí, jejichž životy nějak poznamenaly klíčové okamžiky naší novodobé historie. Dějiny země netvoří jen významná data a události z učebnice, ale také konkrétní příběhy a osudy, díky kterým můžeme pochopit dopad těchto událostí na život lidí.

Kde a jak se k Běhu pro Paměť národa připojit

Poběží se z vratislavického zámeckého parku do jeho okolí. Organizátoři připravili tři okruhy; na 5 a 10 kilometrů, rodiny s dětmi nebo lidé méně fyzicky zdatní si pak mohou projít nebo proběhnout okruh kilometrový.

Kvůli stále platným protiepidemickým opatřením nebude žádný hromadný start. Lidé mohou závodit individuálně, běh je rozdělený do čtyř dnů, od čtvrtka 20. do neděle 23. května. Je jen potřeba se zaregistrovat na webových stránkách. Startovné je 300 korun.

Výtěžek na uchování paměti

Peníze ze startovného Běhu pro Paměť národa půjdou na nasbírání a hlavně natáčení dalších příběhů, které je důležité pro paměť národa uchovat. Například sobotní běh přispěje i na záznam dvou příběhů, které se začnou točit hned po víkendu, v pondělí 24. května.

„Na vratislavický běh naváže vůbec první studiové natáčení pamětníků nově vzniklé pobočky Severní Čechy. Ve studiu bude například první polistopadový starosta České Lípy pan Zdeněk Pokorný nebo bývala volejbalová reprezentantka a účastnice památné Letní olympiády v Mexiku 1968, paní Elen Moskalová Poláková,“ upřesnila Michaela Pavlátová z liberecké pobočky Paměti národa.

Běžte pro konkrétního člověka

Čtěte také

Zastávka signatáře Charty 77 Reného Matouška bude v Liberci na Rybníčku

Lidé nejčastěji připomínají komunisty zavražděnou političku Miladu Horákovou, můžou ale věnovat symbolickou vzpomínku i dalším lidem, třeba z okruhu vlastní rodiny. To je případ osmnáctiletého studenta jabloneckého gymnázia Matouše Matouška, který poběží za svého strýce, libereckého chartistu René Matouška, uvězněného na začátku 80. let 20. století za rozšiřování protistátních materiálů.