Harrachov už není členem Národního sportovního centra. Město se rozhodlo vystoupit
Harrachovská radnice je ve sporu s dalšími členy NSC, Svazem lyžařů a tamním Turistickým a lyžařským Bucharovým klubem, kvůli přerušené rekonstrukci skokanského můstku.
Čtěte také
Dlouho očekávaná oprava skokanského můstku v Harrachově začala v červenci 2025. Po opravě se díky ní měly do města vrátit i vrcholné sportovní akce, už v srpnu ji ale město přerušilo. Můstek měl po rekonstrukci přejít do jeho majetku. S tím ale nesouhlasily Svaz lyžařů a Bucharův klub. Město kvůli převodu z jejich strany čelilo žalobě. Od smlouvy následně odstoupilo. Činnost Národního sportovního centra založeného právě kvůli rekonstrukci můstku tak byla od léta ochromená.
Nezávislý starosta města Tomáš Vašíček za důvod odchodu z centra mimo jiné označil údajně nelegální odvolání Víta Háčka z vedení Národního sportovního centra. Výbor, na kterém se to stalo, byl podle města svolán nezákonně. Město na členy vzápětí podalo žalobu.
Zastupitelé Harrachova také darovali ze soukromých prostředků městu peníze a to za ně odkoupilo pohledávku za provedené přípravné práce v areálu můstků. Radnice má podle Tomáše Vašíčka stále zájem areál získat do svého vlastnictví.
Mluvčí Svazu lyžařů Tomáš Haisl Českému rozhlasu řekl, že se k tomuto kroku města Harrachova v tuto chvíli svaz vyjadřovat nechce. Informace poskytne až ve chvíli, kdy svaz přijme nějaké rozhodnutí nebo udělá další krok.
Prezident Svazu lyžařů České republiky David Trávníček v závěru listopadu 2025 uvedl, že rekonstrukce areálu vůbec neměla za stávajících podmínek začít, na projekt totiž nakonec nebyla schválena státní dotace, se kterou se ve financování počítalo. Oprava můstku měla být podle původních plánů dokončená v závěru roku 2026. Nyní je jisté, že se kvůli sporu určitě zpozdí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
