V Liberci káceli banánovník. Čerstvé banány si vychutnávají želvy
Odhadem víc než sedmimetrový banánovník museli skácet a rozřezat zahradníci v liberecké botanické zahradě. Jeho kmen se povážlivě nakláněl nad návštěvnickou trasu a také už na něm visel těžký trs plný banánů. Ale nemějte strach, taková škoda to zase nebyla – rostlina by stejně po úplném dozrání plodů zahynula. Na čerstvých plodech si pochutnávají tamější vodní želvy.
„Listy banánovníku musíme odřezat, aby nám nepolámaly další rostliny,“ vysvětluje zahradník Lukáš Koprnický. Banánovník, který musel k zemi, vyplodil i dva trsy narůžovělých, lákavě, ale i netradičně vypadajících banánů. „Je to jiný druh, než prodávají v obchodě. Jsou hodně sladké,“ říká s úsměvem zahradník.
Křehký, ale těžký banánový obr
„Banánovník je největší bylina, je vysoký, křehký, plný vody a hodně těžký, musíme ho jistit, aby nám nespadnul,“ popisuje Koprnický. Při kácení vysoké tropické byliny byla zapotřebí i pila. „Jde to, je to měkké dřevo,“ říká zahradník Vítězslav Bořek. „Lodyha, která odplodí trsem banánů, končí v růstu, a pak zahyne,“ vysvětluje zahradnice Petra Urbanová. Na zralých banánech si pochutnaly například i sladkovodní želvy karetky novoguinejské. Zbytek ještě zelených banánů z trsu v teple dozraje a pak si na nich želvy ještě pochutnají.
Kácení banánovníků je v botanické zahradě časté. Rostou totiž rychle, už teď jich můžou návštěvníci v pavilonu asijských a amerických tropů vidět dalších 7.
Čerstvě utržený, sladký a narůžovělý banán z liberecké botanické zahrady ochutnala i redaktorka Lucie Fürstová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
