V létě na polární plavbu, v zimě za teplem jižní polokoule. I tak může vypadat dovolená
V létě k vodě a v zimě na hory? Někdo to má ale naopak a na dovolenou v létě míří do zimních krajin a v zimě pak zase za teplem. Během Týdne naruby jsme proto zavolali do cestovní kanceláře Soleada, abychom zjistili, jaký je o netradiční zájezdy zájem.
Liberecká cestovní kancelář Soleada se totiž na takový druh zájezdů specializuje. Nejčastěji s ní lidé jezdí do Latinské Ameriky, a to hlavně během našeho léta. „Jedná se o opačnou polokouli, to znamená, že to počasí v Jižní i Střední Americe je vhodnější pro cestování v naší zimní sezóně, zhruba od října do dubna,“ přiblížil jeden z majitelů firmy Jan Šťastný.
Turisté do zemí Střední Ameriky musí podle něj znát hlavně množství srážek, tedy kdy tam je období dešťů a kdy období sucha. V zemích Jižní Ameriky, třeba v Argentině, Brazílii nebo v Chile, se podle Jana Šťasného během naší zimy pohybuje průměrná teplota kolem dvaceti stupňů.
Kromě zimních výletů za teplejším klimatem Latinské Ameriky zajišťují v liberecké cestovní kanceláři také výlety do chladných lokalit. V létě si tam lidé koupit některou z polárních plaveb třeba kolem Grónska, Islandu nebo na Špicberky. V zimě pak pořádají polární plavby na jižní polokouli, tedy k Antarktidě.
A jaký je o takové plavby zájem? „Jde o speciální produkt, který není úplně nejlevnější, takže se spíš jedná o jednotky klientů. Pokud chcete vyrazit do takovéhle destinace, tak to asi nebude zájezd typu last minute. To znamená, je potřeba ho rezervovat s velkým předstihem, abyste vůbec byli schopní sehnat nějakou dostupnou kabinu na těchto specializovaných plavbách," nastínil Jan Šťastný.
Tím, že se do polárních destinací jezdí v letních měsících, tedy na severní polokouli během našeho léta a na jižní polokouli během naší zimy, tak tam nejsou tak nízké teploty, jak si lidé většinou myslí. Podle Jana Šťastného může být třeba na Špicberkách nebo v Grónsku v naší letní sezóně asi 10 až 15 stupňů, na Antarktidě pak třeba od 0 do 10 stupňů.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.