Úřad jinak: Trojdomí „nového“ Magistrátu města Liberce - 2. část

Liberecký takzvaný „nový magistrát“ je stavbou veskrze nevšední. Vznikl vnitřní přestavbou tří domů, které uvnitř spojil do jednoho rozlehlého a přehledného prostoru.

Budova, pro kterou se v Liberci vžilo označení „nový magistrát“ je tvořena třemi domy, které jsou významnou součást městské památkové zóny a historicky zapadají do prostředí náměstí Dr. E. Beneše.

Divadlo F. X. Šaldy, které bylo postaveno v roce 1883, bylo doplněno nejprve dvěma domy, Wernerovým a Knieschkovým. Byli to dva investoři, kteří tam postavili prakticky totožné měšťanské domy, zrcadlově obrácené k sobě.

„První část, směrem k přechodu do náměstí Doktora Edvarda Beneše, stavěl Franz Werner jako investor a zadní část, kde kdysi býval Hotel Central, stavěl lékař Antonín Knieschek, takže vzniklo takové dvojdomí a to tady fungovalo v podstatě s různými účely až do 60. let 20. století,“ popisuje Jaroslav Čech. „Zadní část směrem ke kavárně Pošta bývala hotelem, vpředu byly úřadovny tehdejšího okresního úřadu, byly tam obchody, dokonce pivnice,“ pokračuje.

Později byly ony dva domy doplněný o třetí dům, kterému se říká Schäferův dům z období 1912-1913, v té budově dlouho byla městská knihovna.

A jak vznikl projekt „nového magistrátu“ v historickém trojdomí? Budovou redaktora Tomáše Mařase provedl pan Jaroslav Čech, který byl u jeho vzniku.

autoři: Tomáš Mařas , reČRoL
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová