Smutek, nechuť cokoliv dělat, strach, co bude dál, obava, jestli všechno zvládnou. Psychické problémy dětí sílí

Počet dětí s psychickými problémy vzrostl v době epidemie až desetinásobně, upozorňují terapeuti, psychologové a psychiatři z Národního ústavu duševního zdraví a Národního pedagogického institutu. S Janou Hlavovou, ředitelkou pedagogicko-psychologické poradny si o tom, proč bychom měli s dětmi o jejich problémech otevřeně mluvit, a v jakém případě bychom měli vyhledat odbornou pomoc, povídal Pavel Kudrna.

Je to umocněno nestabilitou očekávání. Svět byl pro děti trochu naruby a teď je to ještě náročnější…
Mgr. Jana Hlavová, dětská psycholožka

Pokud už dítě nějaké psychické problémy má, nejdůležitější ze všeho je podle psycholožky Jany Hlavové s ním mluvit, znát ho, co prožívá a čeho se bojí. A říct mu, že je úplně normální se bát, že to je v pořádku a že to k životu patří. Laskavá a podporující komunikace je podle ní základem všeho. Pokud to nestačí, je potřeba najít odborníka.

„Signálem k vyhledání odborníka je, když má dítě nějaký žal, nebo je smutné, dlouhodobě, když není radostné, je zachmuřené a málo komunikuje. Někdy je možné, že se dítě nechce svěřit rodině a lépe se svěří někomu cizímu, tedy nejlépe odborníkovi,“ popsala Jana Hlavová.

Co je pro děti v současnosti, kdy školní docházku stále ovlivňuje epidemie koronaviru, nejsložitější a co jim nejvíc chybí? Jaké psychické problémy děti nejčastěji mají, a je za tím jen koronavirová situace? Co za problémy měly děti v době před-koronavirové? Proč odborníci používají v terapii maňásky? S čím se na odborníky nejčastěji obracejí rodiče dětí? A jak se „ošetřují“ sami psychologové? Poslechněte si rozhovor.

autoři: Pavel Kudrna , reČRoL
Spustit audio

Související