Rohlíky na hrobech, máslo v lampách. Nejen o Dušičkách s etnoložkou Vladimírou Jakouběovou

1. listopad 2022, aktualizováno

Proč dávali lidé na Dušičky do lampy máslo, na stůl studené mléko a na hroby zemřelých sváteční pečivo? O lidových zvycích na svátek Všech svatých a na Dušičky mluvila Iveta Kalátová s etnoložkou Vladimírou Jakouběovou.

1. listopadu slaví křesťanský svět svátek Všech svatých, 2. listopadu se u nás připomíná Památka zesnulých neboli Dušičky. Kořeny obou svátků jsou nejen slovanské, ale i keltské a v moderní době s nimi souvisí i Haloween, který do Spojených států přinesli Irští emigranti.

„Svátek Dušiček v tom našem českém prostředí je vlastně svátek zemřelých, kteří jsou ještě v Očistci. A to málo kdo ví, že svátek všech svatých, který tomu předchází, je svátek těch, kteří už Očistcem prošli a už se dostali do nebeského prostředí,“ říká etnoložka Vladimíra Jakouběová.

Svátek Všech svatých byl podle ní nařízený církví a poprvé je doložen v 7. století. Souvisí to se svěcením římského Pantheonu Panně Marii a všem mučedníkům. V souvislosti s tím vyhlásila římská církev svátek Všech svatých.

„Ta snaha církve byla, aby se neslavilo těch svátků moc v roce, aby lidé také pracovali, aby si jenom nepřipomínali ty jednotlivé postavy z liturgického prostředí. Samozřejmě nešlo to hned, takže i ten svátek Dušiček přetrvával, protože ten má blíže k tomu pohanskému. A ten svátek Dušiček v tom českém prostředí se hlavně připomínal tak, abychom těm duším nějakým způsobem ulevili,“ popsala Jakouběová.

Hospodáři v tyto dny například dávali do lampy místo oleje máslo, aby se jím mohly duše zemřelých potřít a vyléčit si tak rány, které získaly v Očistci. Ze stejného důvodu dávali na stůl i studené mléko. Na hrobech zemřelých také nechávali lidé sváteční rohlíky s mákem či povidly, takzvané kruchovky. Zesnulí tak v představách našich předků mohli stolovat.

Poslechněte si záznam rozhovoru Ivety Kalátové s etnoložkou Vladimírou Jakouběovou.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.