-
Frncochaté knedlíky s houbami a masem podle receptu z Podkrkonoší
Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření přiblíží původ rčení o houbách a přidají recept na frncochaté knedlíky s houbami a masem.
-
Téma: Když vzdělání přináší radost
Radostný spolek nabízí výuku pro všechny děti, i ty, které v klasické škole už nemohly zažívat úspěch. Jak funguje, jsme se ptali jeho zakladatelky Blanky Reslové.
-
Havel pod Ještědem: V RoSe zahájili vernisáží výstavu neformálních fotografií Václava Havla
Festival Havel pod Ještědem se koná v liberecké krajské knihovně, v Paláci Liebieg a v Centru Rosa, kde byla zahájena výstava fotografií věnovaná památce Václava Havla.
-
Kdyby král Karel nezaložil Máchovo jezero a Mácha nenapsal Máj. Doksy vyzývají: Buď jako Karel!
Dva Karlové zanechali pod Bezdězem stopy: Karel IV. založil Velký rybník a Karel Hynek Mácha napsal báseň Máj. Od založení rybníka uplyne 660 let a od vydání Máje 190 let.
-
Treska se sleděm podle prvorepublikového receptu
Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření zalistovali rybí kuchařkou z roku 1895 a vybrali tresku se sleděm.
-
Olympionici z Příchovic. Zatím pětici sportovců, kteří proslavili Jizerky, připomíná nový pomník
Burkert, Patočková, Čermák, Rygl a Henych. Pět sportovců, kteří svými výkony zapsali Jizerky do olympijských dějin. Slavné rodáky připomíná Pomník olympioniků.
-
Filmaři na Ještědu: Polská společnost točí o kosmonautech, nahoru se dostanete jen pěšky
Do Liberce zamířil další filmový štáb natáčející pro Netflix. Tentokrát filmaře zaujal Ještěd, v hotelu a okolí natáčejí scény do filmu s pracovním názvem Kosmonaut.
-
Dušená telecí kýta po diplomatsku
Nahlédneme do česko-americké kuchařky, která poprvé vyšla v roce 1896 a naposledy v roce 1999. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření vybrali recept na dušenou telecí kýtu.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 6
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- 12
- 13
- 14
- …
- následující ›
- poslední »
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.