Už nejsme konec světa, jsme město v srdci Trojzemí, říká hrdě starosta Hrádku nad Nisou Pavel Farský

Čtěte také

Kristýna patří v létě turistům, město do areálu investovalo, oponuje starosta Hrádku námitkám tamních obyvatel, kteří ji považují za „svou“

„Hrádek dříve býval ‚koncem světa‘, protože u nás končily silnice, takřka i trať, a po té, co jsme vstoupili do Evropské unie a do schengenského prostoru, otevřelo se město na druhou stranu světa. Už nejsme konec světa, jsme město v srdci Trojzemí, tedy Německa, Česka a Polska,“ říká s hrdostí v hlase hrádecký starosta.

Hrádek nad Nisou podle Pavla Farského například nikdy nebyl okresní město ani obec s rozšířenou působností, a to proto, že má díky omezení státní hranicí působnost do půlkruhu.

Ve městě se také dařilo průmyslu, těžil se tam lignit, po dole zůstala vodní nádrž Kristýna, která se těší velkému zájmu místních i turistů. Bylo tam i plno továren. „Když přišla revoluce, tak většinou všechno skončilo, i známý Vulkan, kterým byl Hrádek proslaven,“ dodává Pavel Farský.

Nastoupil ale automotive, v celé republice, a nevyhnul se ani Hrádku nad Nisou. „A my jsme měli to štěstí, že k nám přibyla jedna fabrika, a to je továrna, kde se vyrábí plenky a inkontinenční pomůcky. Tato továrna je fajn v tom, že je to jedna z největších v Evropě, má asi 1 500 zaměstnanců. A z druhého hlediska je fajn v tom, že zaměstnává ženy, protože v automitive pro ty ženy tolik míst není,“ myslí si Pavel Farský.

Co má společného Hrádek nad Nisou a čínský panelák? Mají ve městě potíže s přistěhovalci? Jak tráví hrádečtí svůj volný čas? Co je meteorologický sloup? A kam by starosta pozval návštěvníky Hrádku nad Nisou? Poslechněte si záznam rozhovoru.