Poslední den války ještě na Českolipsku padaly bomby. Vzpomínal na to tehdy osmiletý Rudolf Hais z Nového Boru

Bombardování 8. května

„Bylo bombardované v České Lípě nádraží, kde byly zřejmě cisternové vozy, a my jsme viděli až v Novém Boru obrovská černá oblaka. Pak nad námi přeletěli ruští bitevníci, shodili bomby, ale jen je odhazovali, takže to nebylo na město, ale bylo to za městem na ten Lužický vrch. A na koupališti spadla jedna bomba, protrhla hráz a ty bomby ležely nahoru až k tomu kopci,“ zavzpomínal na poslední den války před 79 lety Rudolf Hais.

Němečtí vojáci měli po kapitulaci zůstat na místě a čekat na odzbrojení československou a sovětskou armádou, ale toto nařízení nedodržovali. V Novém Boru zorganizovali proto tamní Češi hlídky. Jedním z hlídkujících byl i děda Rudolfa Haise, který až do příjezdu sovětské armády patroloval ve městě s páskou na ruce a nenabitou puškou.

Po válce

„Utábořili se vedle nás na louce, my jsme měli sousedy Kučírkovi a tam si udělali vojenskou kantýnu. K nám chodil třeba ruský staršina si půjčovat boty, hráli na garmošku a dávali nám kyselá jablka, která někde natrhali,“ vzpomínal pan Hais.

O několik týdnů později přijeli do Nového Boru českoslovenští vojáci, kteří začali prohledávat jednotlivé domy, jestli tam nejsou zbraně. „U nás taky byli a našli tam jenom československé uniformy po mých strýcích, takže se u nás dooblékali do československých uniforem.“

Lynč v Novém Boru

Novoborští občané se tehdy stali svědky lynče osmi německých obyvatel města včetně dvou žen. Rudolfovi Haisovi hrůzný čin, kterého se už po konci války dopustili naši vojáci, nikdy nevymizí z paměti. 

„Skutečně našli buďto nějaké zbraně, nebo atrapy zbraní nebo něco u některých lidí, které zatkli, měli je uvězněné na národním výboru a další den je potom týrali. My jsme šli s matkou hledat mléko, měl jsem konvičku, a na náměstí jsem viděl ležet ty lidi na zemi, kde je bili a polévali vodou. Na nás zařvali, tak jsme utekli do Zahradní ulice.  A pak jsem se dozvěděl, že je druhý den postříleli. Mají teď památníček v Novém Boru na hřbitově,“ zakončil své vzpomínky Rudolf Hais.