O chlup starší než Národní: Liberecké Šaldovo divadlo chystá oslavy 140 let své existence
Triumf múz, tak se jmenují oslavy výročí 140 let otevření budovy Divadla F. X. Šaldy v Liberci. O chystaných akcích i nové knize o historii divadla, si s ředitelkou Lindou Hejlovou Keprtovou povídala redaktorka Iveta Kalátova. A navštívila i zkoušku chystané premiéry.
Čtěte také
„Rok 1883 provází celý můj život. Když jsem přišla do Liberce, tak jsem se nastěhovala do domu, který byl postavený v roce 1883. Ve stejném roce se také narodil Franc Kafka, František Drtikol, nebo Coco Chanel‘‘, říká k významnému letopočtu, kdy bylo založeno Divadlo Františka Xavera Šaldy, jeho ředitelka Linda Hejlová Keprtová. Prozradila také, že sama se narodila o sto let později, v roce 1983.
A s úsměvem dodala, že liberecké divadlo bylo slavnostně otevřeno 29. září 1883 a je tedy o chlup starší než Národní divadlo v Praze, které se po ničivém požáru otevřelo svým návštěvníkům v listopadu roku 1883.
Zajímavou shodou historických okolností může být to, že, jak se píše na webových stránkách Divadla F. X. Šaldy v Liberci, i „historie divadelní budovy dnešního Divadla F. X. Šaldy se začala psát krátce poté, co Soukenické divadlo 24. dubna 1879 ze záhadných příčin vyhořelo.“
Velké oslavy 140. výročí otevření budovy tehdejšího Městského divadla se chystají v září 2023, kdy se bude mimo jiné křtít i kniha, která mapuje historii libereckého divadla.
Divadlo se může pyšnit řadou premiér; nejbližší je například chystaná divadelní adaptace kultovního filmu Světáci, kterou uvede Malé divadlo 16. června 2023.
Redaktorka Iveta Kalátová se byla podívat na zkoušce představení. Poslechněte si záznam rozhovoru nejen s ředitelkou divadla Lindou Hejlovou Keprtovou, ale také s tvůrci inscenace, režisérkou Kateřinou Duškovou, dramaturgem Jiřím Janků, a herci Martinem Poláchem a Veronikou Korytářovou.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
