Ve světě je nejistota, lidé tak zase hledají velké příběhy, říká k nárůstu věřících kněz a učitel Michal Podzimek

„To, co žijeme, se vždycky odehrává v určitých vlnách. Když je něčeho příliš, tak pak zase zvítězí časem ta druhá poloha. Takže pokud teď dlouhodobě sekularizace brala takové ty jistoty, že vím, jak to je, vím, kde je to dobro, vím, kde je zlo, kdo je viník a tak, teď je taková ta obrovská nejistota, vnitřní existenciální tíseň a lidé zase hledají zpátky ty velké příběhy,“ říká Michal Podzimek k tomu, že například ve Francii či Belgii, ale mírně i u nás roste počet věřících.

„Statisticky třeba v pražské arcidiecézi bylo přijato mezi čekatele křtu loni v listopadu 140 katechumenů, což je nebývalé. Třeba u nás v naší diecézi téměř 60, v brněnské 100. A to, co v té Francii se teď ukazuje, že jsou ti lidé křtění, protože byli před dvěma lety přijati do katechumenátu, tak to sem přichází jako trošku opožděná vlna,“ myslí si Podzimek.

Jako kněz působí ve Vratislavicích nad Nisou. Sám ale není zastáncem znovuoživování tradic. „Ta komunita, která je teď shromážděna ve Vratislavicích, je velmi moderní. Jde nám spíše o osobní doprovázení, nikoli o předávání nějakých hotových celých modelů, to okouzlení nějakou liturgií a tak. Ale myslím si, že někde, kde třeba moji kolegové to takto dělají, spíše se uzavírají do těch tradic, do třeba sakrálních prostor historických, že tam ten nárůst budou mít,“ uvažoval Michal Podzimek, jestli nové věřící láká i svět katolické liturgie.

„Každá diecéze si spravuje svůj vlastní rozpočet. Tady je důležité, kdo bude naším novým biskupem a jak nastaví priority financování. Ale faktem je, že teď už dlouhodobě je takový trend spíše se těch objektů z církevního majetku zbavovat, předávat je především obcím nebo různým občanským spolkům. Protože církev jako struktura už de facto odchází z mnoha především vesniček nebo městysů. Prostě už je nebude znova obsazovat kněžími, duchovními, nemá kým. Věřím, že teď je důležitá osoba nového biskupa, který buďto bude pokračovat v tomto trendu anebo třeba nastaví nějaký jiný model,“ zamyslel se liberecký kněz nad budoucností litoměřické diecéze, jejíž biskup Stanislav Přibyl povýšil na pražského arcibiskupa.

Proč je málo duchovních

„To je strukturální záležitost, protože ta pravidla jsou nastavena dost přísně. Musí to být muž, celibátní, po pětileté formaci, vystudovaný v teologii, a hlavně potom slibující poslušnost biskupovi. To si myslím, že je model, který už dneska by si téměř nikdo nezvolil. Nebo je to vidět, že si ho nevolí. Je to tak reálné a už je to reálné 30 let. Ještě se to dalo zachraňovat nějakým importem kněží odjinud, ale už ani tam nemají ta tzv. kněžská povolání.“

„Takže budoucnost církve bude skutečně stát na tom doprovázení se v těch komunitách vzájemně. To znamená, že ti lidé budou jako laici spravovat ty komunity a občas tam přijde nějaký z těchto vysvěcených služebníků a udělá nějaké liturgické úkony. A potom ti lidé budou zase pokračovat v tom komunitním životě. To je realita,“ doplnil Michal Podzimek.

Může se tento trend ještě změnit? Mají se církevní hodnostáři vyjadřovat k politice? Jaké je jeho velikonoční poselství veřejnosti? Poslechněte si celý rozhovor s knězem, historikem a učitelem z TUL Michalem Podzimkem.