Vánoční kuchyně a zvyky původních i příchozích obyvatel našeho kraje

V prvním díle se podíváme na zvyky libereckých Němců v 19. století. Jak trávili Vánoce, se Jana Švecová ptala autora mnoha regionálních knih a znalce místní historie Marka Řeháčka.

Podstatnou skupinu obyvatel Libereckého kraje tvořili před 2. světovou válkou sudetští Němci. Jak se jejich vánoční kuchyně lišila od té české? Lišila se vůbec? A v čem se prolínala s českou? Zjišťovali jsme v Domě Česko-německého porozumění v jabloneckých Rýnovicích.

V dalším díle se vypravíme za Lužickými Srby, příslušníky malého západoslovanského národa, který obýval Horní a Dolní Lužici, dnes součást německého příhraničí hlavně v okolí Šluknovského výběžku, dřív území, které patřilo Koruně české. Jejich zvyky si připomínáme hlavně o Velikonocích slavnostní jízdou mužů na koních. Jak to je o Vánocích, prozradí předseda spolku přátel Lužických Srbů Lukáš Novosad.

Podíváme se i na vánoční zvyky lidí, kteří se do kraje přistěhovali po 2. světové válce, tedy Poláků, Slováků a obyvatel Zakarpatské Ukrajiny. Na jejich vánočních stolech se kromě tradičního kapra objevují například kapustnica, anebo boršč a pirohy, jak jsme se dozvěděli od Ivy Lindnerové z Jablonce nad Nisou.

A vypravíme se také do rodin židovských. Ty v závěru roku slaví Chanuku, tedy Svátek světel. I ten je spojený s tradičními pokrmy. Na význam a symboliku svátku Chanuka se redaktorka Jana Švecová ptala tajemnice Židovské obce v Liberci Ley Květ.