Skoro rok byla věž kostela v Hrádku nad Nisou bez své zlaté makovice. Už je zpátky
Dělníci za pomoci jeřábu vrátili ve čtvrtek 21. listopadu 2024 nazpátek po roční rekonstrukci zlacenou makovici s křížem. Na vyzdvižení třicetikilové makovice se byla podívat redaktorka Jana Pavlíčková.
Na věž kostela svatého Bartoloměje v Hrádku nad Nisou se po roční rekonstrukci vrátila zlacená makovice s křížem. Bez opravy hrozil třicetikilovému předmětu pád.
Barokní kostel svatého Bartoloměje je nejvýznamnější památkou Hrádku nad Nisou, na rekonstrukci báně za téměř 900 tisíc korun tak kromě římskokatolické církve přispělo i vedení města a Libereckého kraje.
Osazení báně měl na starosti tesař Matouš Kirschner. „Pro mě to je první báně, ale člověk musí brát výzvy a jít do věcí, který nedělal, tvářit se, že je dělal a ono to nějak dopadne,“ říká odhodlaně a dodává, že oprava byla už víc než nutná: „Bylo to v dost špatném stavu. Makovice měla několik průstřelů, byla narušena tak, že do ní teklo. Makovice, to je dobrý terč, pro chtivé, takže to asi bylo z pušky.“
Před transportem nahoru se báně musela pořádně zabalit, aby se neotloukla. „Nad bání je ještě kříž, to je znamení na vrcholu kostela. A myslím si, že vertikála je důležitá, aby člověk věděl, kam jeho život směřuje,“ komentoval osazování věže farář Jan Nepomuk Svoboda.
Báň z věže kostela se naposledy sundávala před více než 60 lety a podobně dlouhou dobu by teď na ní měla znovu vydržet.
A co na obnovu věže kostela říkají obyvatelé Hrádku nad Nisou? Poslechněte si reportáž.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
