Největší chyba rodičů? Před vysvědčením své děti varují a srovnávají s druhými

trest
trest

Emoce dětí, ale i jejich rodičů jsou na konci školního roku mnohdy jako na houpačce. Těšení školáků na blížící se prázdninové radovánky často střídají obavy, co máma s tátou řeknou na čtyřku z fyziky.

Podle Zdeňka Oklešťka lektora rodičovské komunikace z Liberce se někteří rodiče nevědomky – co se týče rozmlouvání s dětmi na téma vysvědčení – dopouštějí řady chyb. Například, když předem svého potomka varují, že s tak mizernými známkami se dítko nemá radši ani vracet domů.

„V tom není nic jiného, než skrytá vyhrůžka. Je to vlastně mechanismus, kdy se rodič snaží dítě motivovat k nějakému výkonu tím, že v něm vytvoří špatný pocit,“ upozorňuje lektor.

Děti jsou mnohem citlivější, vnímavější a taky zranitelnější než dospělí. Výhružky tedy prosím nepoužívejme. „Je to cesta, kdy je můžeme pro samotné vzdělávání docela rychle ztratit,“ říká Okleštěk.

Nesrovnávat, nepoukazovat, nepovyšovat!

„Cestou do pekel“ je podle Zdeňka Oklešťka také srovnávání s úspěšnějšími sourozenci nebo kamarády. Výsledkem může být nejenom ztráta sebevědomí, ale i řevnivost v jinak dobře fungujícím kamarádství.

„Někdy se to podaří i ve škole. Podívejte se na Pepíčka, jak to pěkně namaloval, takhle to má vypadat, a ne jako Venca, který tady něco načmáral,“ popisuje Okleštěk a dodává: „Způsobit to ale může i to, že dítě, které namaluje ten krásný obrázek, tak ho nakonec roztrhá, protože potřebuje zůstat mezi svými, nechce vyčnívat a aby si na něho všichni ukazovali. A o tom to je, takže pryč se srovnáváním!“

Vysvědčení (fotokoláž)