Nanovlákna z Liberce zachytí mikroplasty i čpavek. Vědci do nich přidávají nanocelulózu z Kanady

Na možnosti zachytit mikroplasty, čpavek i jiné látky pracují vědci Technické univerzity v Liberci. Odborníci pracují i na možnosti zachycené látky recyklovat. Technologie využívá kombinace nanovlákenných materiálů a krystalické celulózy.

Univerzita na projektu spolupracuje s kanadskou University of Waterloo, která se věnuje přípravě a modifikaci nanocelulózy pomocí vlastní unikátní technologie. Tým liberecké univerzity se zaměřuje na výrobu vinutých filtrů a vrstev z nanovláken s obsahem krystalické nanocelulózy.

Naviny na nanovlákna s naoncelulózou. Vědci z Technické univerzity v Liberci na jejich výrobě spolupracují s kanadskou univerzitou|foto:Tomáš Mařas, Český rozhlas

Filtry vypadají jako špulky. „Toto je příklad filtrů ve formě návinů, kde se médium filtruje skrz návin. Cílíme na tyto rozměry proto, aby byly snadno uplatnitelné,“ vysvětluje Jan Valtera, výzkumný pracovník Katedry textilních a jednoúčelových strojů Technické univerzity v Liberci s tím, že na jiných návinech jsou i mřížky, které mají zabránit nechtěnému poškození.

V místnosti univerzity jsou přístroje na výrobu nanovláken prostřednictvím střídavého proudu. Proud dokáže roztok polymeru zvláknit, vědci na přístrojích přidávají mezi nanovlákna nanocelulózu. „Přidáváme ji do roztoku polymeru, a jak vznikají nanovlákna, tak na té nanovlákené struktuře ulpívají zrníčka nanocelulózy,“ popisuje Jan Valtera.

Jan Valtera z Katedry textilních a jednoúčelových strojů Technické univerzity v Liberci u přístroje na výrobu nanovláken, který je za sklem|foto:Tomáš Mařas, Český rozhlas

„Cílíme i na jiná média, například amoniak, nanocelulóza může být modifikována. Chceme také, až ten filtr bude nasycen a bude plný té zachycené látky, změnit cosi, abychom z toho filtru zase dokázali tu látku extrahovat a znovu ji použít,“ odhaluje, na čem vědci pracují.

Nanocelulóza je látka, kterou znají hlavně v zemích, kde těží a zpracovává dřevo, to jsou severské státy, Skandinávie nebo Kanada.

„Spolupracujeme na tom s naším partnerem z Kanady, s univerzitou Waterloo. Jejich úkolem je připravit pro nás vhodně upravenou nanocelulózu, kterou poté přidáváme do roztoku polymeru a vytváříme nanovlákna s nanocelulozou v různých formách, v různých strukturách, ať to jsou plošné membrány anebo navinutá příze,“ potvrzuje Jan Valtera.

Na které oblasti využití nanovláken s nanocelulózou se vědci zaměřují? Poslechněte si reportáž.