Nanomembrána se speciálními vlastnostmi: Technická univerzita v Liberci vyvinula materiál pro bundy českých olympioniků

8. listopad 2021

Český olympijský výbor představil oděvy konceptu Made in Czech Republic. Je to kolekce pro české reprezentanty na zimní olympijské hry v Pekingu. Součástí kolekce je také bunda s nanomembránou, kterou vymysleli na Technické univerzitě v Liberci.

Čeští olympionici budou v roce 2022 reprezentovat republiku v Pekingu nejen sportem, ale také oblečením.  V kolekci pro sportovce jsou i bundy ze zcela nového materiálu, který vymyslel Roman Knížek z Katedry hodnocení textilií liberecké Technické univerzity. Díky nové nanovlákenné membráně jsou bundy nepromokavé, prodyšné, paropropustné a také odolné při praní.

„Autorem patentované nanomembrány je pan doktor Roman Knížek od nás z Fakulty textilní z Katedry hodnocení textilii. Ta nanomembrána má speciální vlastnosti,“ vysvětlil mluvčí Technické univerzity Liberec Radek Pirkl.

Látka nalaminovanou nanovlákennou membránu, autorem patentu je doktor Křížek z liberecké univerzity

V laboratoře univerzity leží balíček modré látky. „Je to dvouvrstvý laminát, a když to otočíme na rubovou stranu, tak můžeme vidět nalaminovanou nanovlákennou membránu. Ty body, to jsou laminační body, tím je membrána přilepená k tkanině. Já bych osobně řekl, že to je vlastně to největší 'gró' a největší know-how, spojit tu membránu s tkaninou.

Když tam dáme hodně laminačních bodů, tak nedochází k tomu, že by se membrána odlepovala od tkaniny. Každý ten bod, co tam vidíme, tak neodvádí vodní páru,“ popisuje Roman Knížek. „Získat nanovlákennou membránou není tak složité, je problém něco tak jemného právě slaminovat,“ dodává.

Doktor Knížek zkouší prodyšnost textilie s nanovlákninou

A jdeme zkoušet prodyšnost textilie s nanovlákninou. „Když to zapínám, budeme měřit, kolik vlastně projde litrů vzduchu metrem čtverečním za sekundu. A tady vidíme, že to je 0,9, (tolik litrů) vzduchu projde tímto dvoumístným laminátem,“ říká vědec.
Toto je ale jen jedna z mnoha zkoušek. „Když se testovala ta membrána, byly čtyři základní zkoušky: vodní sloupec, aby to nepromoklo; prodyšnost, to je ta větruodolnost; paropropustnost; a čtvrtá zkouška, která dost často probíhá, tak to bylo praní.

V testování nám pomáhali také kolegové z Fakulty tělovýchovy a sportu, chvilku jsme spolupracovali s Horskou službou,“ říká Roman Knížek.

Na spojení nanomembrány s textilií pracovala univerzita dva roky v laboratoři a další dva roky pak zkoušela proces v průmyslovém měřítku. 

autoři: Tomáš Mařas , reČRoL
Spustit audio

Související