Na záchranu Jizerskohorského technické muzea se skládají i lidé. V životě jsem tolik podpory necítil, děkuje provozovatel Pavel Šercl

Více než 170 let stará památka, bývalá přádelna, dnes Jizerskohorské technické muzeum v Bílém Potoce pod Smrkem, má od povodní na Smědé podemleté základy. Záchrana statiky bude stát přes 3 miliony korun.

Bývalá přádelna v Bílém Potoce, dnes Jizerskohorské technické muzeum stojí na vodě. Památku z roku 1852 poslední desítky let podemílá řeka Smědá při každé povodni. Koryto se prohloubilo natolik, že voda vymlela podloží pod základy a budova tak má narušenou statiku.

S rodinou a přáteli muzeum, kolem kterého Smědá protéká, provozuje Pavel Šercl. „Jsme ve strojovně a tady pod námi je ta největší díra, která vznikla kvůli překážce v řece. Balvany vyrazily původní zdivo a voda obnažuje skalní podloží,“ ukazuje.

Během několika let pod základy postupně ubývalo materiálu, nyní se koryto řeky čistí a podloží je vidět v celé své zkáze. „Dost mě polil pot, když jsem to viděl, bagr začal odstraňovat sedimenty, nánosy balvanů a šutrů, které sem každoročně voda přinese, a to mi zatrnulo,“ popisuje Pavel Šercl.

Jak k narušení podloží došlo, vysvětluje ve videu Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci:

Šokující je také cifra za opravu základů, aby budova zůstala zachována, aby tam dál mohlo fungovat Jizerskohorské technické muzeum; více než 3 miliony korun.

„Je to částka šílená, pro muzeum neuchopitelná, muzeum není žádný extra výdělečný podnik, je dotován naší další činností,“ souhlasí provozovatel muzea. „V tuhle chvíli jsme vděční hlavně Libereckému kraji, který nám vyšel vstříc a z fondu Záchrany a obnovy památek poskytl dotaci ve výši 50 %, maximálně 1 milionu, což samozřejmě vyčerpáme, protože celkový rozpočet, jak bylo řečeno, přesahuje 3 miliony,“ dodává.

Po dlouhém váhání a zvažování Pavel Šercl přistoupil k tomu, co mu podle jeho slov radila spousta známých a přátel muzea, a to zkusit veřejnou sbírku. „Musím říct, že vždycky, když se zmíní částka, která ve sbírce aktuálně je, tak mi naběhne husí kůže, protože jsem nečekal, že za poměrně krátkou dobu se dá do kupy tak obrovská vlna solidarity a podpory. I to, že lidé píšou v rámci sbírky také nádherné vzkazy. V životě jsem takovou podporu necítil,“ doplňuje s pokorou v hlase.

V Jizerskohorském technickém muzeu se byl podívat redaktor Jaroslav Hoření, poslechněte si celou reportáž. Sbírku na záchranu budov muzea najdete na portálu Donio.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.