Miroslav Holubec

Alkoholismus je zlá nemoc. Někdo mu propadne natolik, že skončí na ulici. A on, namísto aby se zřekl toho, co mu zkazilo život, pokračuje v pití dál.

Jste pověrčiví? Říká se, že většina zlodějů je. Existují ale tací, kteří na nešťastnou třináctku nedbají a vydají se v tento nebezpečný den na lup klidně za bílého dne.

Vyspělost té které země se krom jiného pozná i podle toho, jak se dokáže postarat o ty nejchudší, bez práce, bez domova, bez peněz.

Narkomani získávají drogy pro svou osobní potřebu většinou prostřednictvím překupníků a dealerů. Jistá žena z Liberecka přišla na celkem pohodlný způsob zásobování.

Krimipříběhy se málokdy zabývají nějakou ukradenou tatrankou v samoobsluze. Miroslav Holubec má případ ženy, která drobné krádeže prováděla ve velkém.

Známé přísloví říká: „Vyhodíš ho dveřmi, vrátí se ti oknem.“ Vyjadřuje určitou umanutost, která ale musí mít své hranice. Obzvlášť pokud se do toho vloží policie.

„Jednou ranou sedm zabil.“ Heslo známé pohádky. V souvislosti s Krimipříběhy je jasné, že se nikdo nezabíjí. A co se policie týče, tři případy za den jsou úctyhodný výkon.

O tom, že na dokonalou loupež je třeba se dobře připravit, ví každý schopnější zloděj. Tu, kterou přiblíží Miroslav Holubec, ale k těm dokonalým evidentně nepatří.

Příslušníci městské policie sice možná neřeší velké kriminální případy, zato těch menších, zdánlivě méně významných, mají dost a dost.

Stalo se pravidlem, že policisté při silničních kontrolách prověřují řidiče nejen testem na alkohol, ale také na přítomnost drog v těle. A čím dál víc jich je pozitivních.