Miroslav Holubec

Když kriminalisté v televizním seriálu řeší případ, nejvíc ze všeho pátrají po motivu pachatele.  Co přimělo tohoto zatím neznámého pachatele, aby udělal to, co udělal?

Říká se, že šaty dělají člověka. Jinými slovy – podle toho, co má kdo oblečené, poznáte, co který člověk dělá. Co ale nepoznáte, je, jak to dělá? 

Platí pravidlo, že alkohol za volant nepatří. A „volant“ je zde chápán jako symbol řízení jakýchkoliv dopravních prostředků. Tak třeba letadlo má knipl a bicykl řídítka. 

Možná si ještě vzpomenete na případ konfliktu mezi ostrahou jednoho obchodu v Semilech a seniorem mladistvého vzezření. Miroslav Holubec se k události vrací v Krimipříběhu.

Kdo chce zapalovat, musí sám hořet. Tohle rčení je myšleno samozřejmě pouze obrazně. Ne každý ho ale takhle chápe. 

Obsluhovat jednoduchá elektronická zařízení jako je CD přehrávač nebo mobilní telefon dnes zvládne skoro každý. Ne každý by si ale asi troufl použít defibrilátor. 

Vzhledem k vyhlášení nouzového stavu byla zastavena i výuka na školách. To asi přišlo líto jednomu zodpovědnému občanovi z Vratislavic a tak se do školy vydal sám. V noci. 

Člověk by řekl, že policie má v současné době na starosti pouze hlídání hranic a kontrolu roušek. Dva řidiči se ale přesvědčili, že tomu tak není. 

Za minulého režimu před 30 a víc lety se říkávalo: kdo nekrade, okrádá rodinu. Recidivista z Turnova to vzal, abychom tak řekli, z opačného konce a začal právě u té rodiny.

Být ve špatnou dobu na špatném místě. To se může stát každému. Ovšem zloděj, který se vloupal do prodejny sportovních potřeb v Doksech, si za to evidentně může sám.