Lidé by neměli krmit cizí koně, zvířatům to může uškodit, říká chovatel koní
Vyhledávaným cílem procházek jsou koňské obory. Chovatelé koní ale neradi vidí, pokud jejich zvířata přikrmují, a to i chlebem. Ten totiž často není dostatečně usušený a zvířata z něho můžou mít koliku. V rozhovoru s redaktorem Jaroslavem Hořením to potvrzuje lesník a chovatel Karel Kolář.
„Ono se řekne, já tý kobylce dám jenom krajíček chleba. Jenže vy víte houby, kolik lidí tam za den prošlo a kolik chleba do toho koně nacpali. A když do něj nacpou ještě nesušený chleba, tak to může mít za následek i fatální problém. Někdy to není už řešitelné, pak už nastoupí utracení toho zvířete,“ popsal Karel Kolář.
Pohladit cizí koně si podle něj lidé občas můžou, ale rozhodně by je neměli krmit. A už vůbec ne pamlsky. Ty může kůň dostávat jen od majitele a jen za odměnu, když udělá něco správně. Špatnou potravu totiž kůň neumí ani vyzvrátit.
„Kůň má jednoduché zažívání, je stavěný jen jako pastevní zvíře, a to víceméně na chudou pastvu. Takže velice se střehnout toho, něčím mu přilepšovat. Třeba to, že my dáváme koňovi ovsa, tak to je možné. Ale pozor, ten kůň musí pracovat, musí tu energii ze sebe dostat. Takže se toho radši střehnout a nechat to na chovateli,“ dokončil Karel Kolář.
Související
-
Krmelec není popelnice: Citrusy ani cukroví do nich nepatří, kaštany hoďte na zem, zvěř si je najde
Redaktor Jaroslav Hoření se vydal ke krmelci, aby zjistil, co do něj na procházkách lesem můžeme dávat, a co v žádném případě.
-
Koni na zuby nekoukej! Pro Kateřinu Mezerovou to neplatí, je koňskou zubařkou
Bojíte se zubaře? A víte, že se ho bojí i koně? I když jedné koňské zubařky se asi zase tolik nebojí. Jedná s nimi totiž velmi laskavě. Naše redaktorka ji navštívila.
-
Kopyta na modro aneb Koňská pedikúra
Ani pandemie koronaviru nezabrání podkováři Jaromíru Čemusovi z Vratislavic nad Nisou v jeho profesi. Jak se správně ošetřují koňská kopyta, zjišťovala Iveta Kalátová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
