Liberecký kraj z výšky: Putování po rozhlednách

Rozhledny: Nezdolná Nad Prosečí

První dřevěnou rozhlednu Nad Prosečí zničil blesk, druhou sfoukla vichřice. Třetí, kamenná rozhledna, tam stojí dodnes. A nezapře styl „rozhlednového architekta“ Roberta Hemmricha. Našeho redaktora k ní zavedl vlastivědný badatel a spisovatel Marek Řeháček.

Liberecký kraj, a Jizerské hory zvlášť, se pyšní řadou kamenných rozhleden postavených většinou koncem 19., nebo počátkem 20. století. Hned čtyři kamenné krásky vyprojektoval architekt a stavitel Robert Hemmrich, který se narodil 1. května 1871 v Jablonci nad Nisou. Nejstarší Hemmrichovou kamennou rozhlednou je Černá Studnice dokončena roku 1905, následoval Tanvaldský Špičák otevřený v roce 1909, pak Bramberk dostavený roku 1911 a slavnostně otevřený o rok později. Nejmladší je rozhledna Nad Prosečí z roku 1932. Ovšem už její dřevěnou předchůdkyni projektoval také Robert Hemmrich.

Historické podoby rozhledny

První vyhlídkovou dřevěnou věž na Prosečském hřebeni, který se táhne mezi Jabloncem nad Nisou a Libercem, otevřel Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory v roce 1892. Šestimetrová věž byla poprvé poškozena po dvou letech, podle vlastivědného badatele Marka Řeháčka za tím nebyla jen vichřice, ale i sabotáž. Po opravě věž sloužila až do roku 1901, kdy ji blesk poškodil natolik, že musela být zbořena a dřevo se prodalo na topení.

Roku 1908 oslovil tentokrát Německý horský spolek pro Jablonec a okolí architekta Roberta Hemmricha, se kterým měl zkušenost už z Černé Studnice. Na kamenou rozhlednu nad Prosečí ale nebylo dost peněz, a tak „rozhlednový architekt“ Hemmrich navrhl dvanáctimetrovou rozhlednu dřevěnou. Jedinou dřevěnou Hemmrichovou rozhlednu v Jizerských horách smetla vichřice roku 1921, takže ani tato vyhlídka se nedožila 20 let, jak bylo u dřevěných konstrukcí v té době zvykem.

Novou věž začal spolek řešit roku 1928, stavět se začalo ale až v roce 1932. To už na místě stála turistická chata, která nahradila oblíbenou lesní občerstvovnu. Autorem projektu byl opět Robert Hemmrich a stavba byla hotová za čtyři měsíce. S předchozími kamennými rozhlednami projektovanými Hemmrichem ji spojuje použitý materiál žula, tentokrát prosečská. Také základní čtyřboký tvar je shodný, ale ochoz a vrchol Rozhledny Nad Prosečí je kulatý a trochu připomíná maják.

Logo

Zážitek z výletu na Prosečský hřeben si můžete zpestřit pozorováním ptactva, které tam bylo v minulosti tak oblíbené, že zde byl za první republiky zřízen ptačí park, který dodnes připomíná Ptačí kámen. Další zajímavý kámen je na vrcholu Prosečského hřbet, rozhledna a chata stojí totiž kousek níž pod nejvyšším bodem ve výšce 593 metrů nad mořem. Tento bod připomíná takzvaný směrný kámen. Hodně turistů má rado na výletech občerstvovny, jednu najdete i u Rozhledny Nad Prosečí v podobě nové chaty s restaurací.

Spustit audio

Související