Liberecké tiskárny se mění. Ze zchátralého areálu bude výstavní čtvrť
Zatím jsou schované před zraky veřejnosti, málokdo tak ví, co přesně se na staveništi děje. Řeč je o bývalých libereckých tiskárnách. Rozlehlý areál poblíž centra města koupil pražský developer Jan Konhefr, který ho chce přeměnit na moderní čtvrť s byty a kancelářemi. Některé budovy bude muset strhnout, 200 let staré vily zachová a opraví, stejně jako bývalé tovární bloky. Do prvních bytů by se jejich noví majitelé mohli začít stěhovat už na konci příštího roku.
Součástí výstavby má být i tovární komín, na jehož designu by se měla podílet sklářská firma Lasvit. Komín by tak měl být jakýmsi majákem a bude mít na sobě nápis Tiskárny Kristiánov. Ostatně právě Lasvit plánuje otevřít v jedné z budov svou galerii, a také kavárnu. V areálu bude 163 bytů a půjde jak o menší, tedy 2+kk, tak i větší, apartmánové byty. Celý komplex bude průchozí, ulice U tiskárny, kterou teď lidé používat nemohou, se pro veřejnost otevře. Projekt by měl být dokončen do čtyř let.
Areál libereckých tiskáren vznikal od konce 18. století a rozšiřoval se v návaznosti na konkrétní potřeby průmyslu. Nejstaršími domy je pětice vil v ulici 8. března v pozdně barokním, klasicistním a novoklasicistním stylu. Zvláště reprezentativní byl Bergerův dům, který v roce 1791 postavil Johann Josef Kunze pro zakladatele a průkopníka textilní tovární výroby Georga Bergera. Z 20. let 20. století pochází nárožní budovy postavené ve stylu art deco.
V meziválečné doby patřily tiskárny v Liberci k největším a nejmodernějším v zemi. Od 90. let minulého století ale zůstaly opuštěné.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
