Liberecká stopa Václava Havla
Osobní vzpomínky, protiokupační vysílání i knihovna jako symbol smíření. U příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin připravila redaktorka Ivana Bernátová seriál, který propojuje osobní vzpomínky s dochovanými rozhlasovými nahrávkami.
Liberecký filozof a pedagog Jan Šolc působil v letech 1996 až 1999 v Kanceláři prezidenta republiky. Na práci po Havlově boku vzpomíná jako na velkou školu. Oceňuje jeho empatii i důslednost při rozhodování. „On byl opravdový demokrat,“ říká. Připomíná také společná zastavení na „hodnotící pivo“, při kterých prezidenta obklopili lidé žádající o podpis.
Na Havlovu skromnost vzpomíná také Věra Vohlídalová. „Byl to prostě člověčí člověk,“ říká. Prezident podpořil projekt nové liberecké knihovny, známý jako Stavba smíření, a při návštěvě v roce 2000 ji vnímal jako významný symbol obnovy česko-německých vztahů.
Dva seriálové díly se vrací k srpnu 1968, kdy Václav Havel s Janem Třískou pobývali u manželů Seifertových. Hana Seifertová vzpomíná na příjezd tanků i roznášení letáků s Havlovými texty. Oba muži se zapojili do rozhlasového vysílání, které podporovali místní obyvatelé. „Co kdo měl, nám tam nosil,“ vzpomínal Václav Havel na jídlo, léky a květiny, které Liberečané přinášeli do rozhlasové vily.
Závěr seriálu patří Havlovu odkazu v Krajské vědecké knihovně v Liberci. Knihovnička Václava Havla nabízí jeho díla, životopisy, fotografie i výukové materiály. Před budovou pak někdejšího prezidenta připomíná lavička, nedaleko níž roste strom Olgy Havlové.
Poslechněte si celý seriál a poznejte libereckou stopu Václava Havla prostřednictvím vzpomínek pamětníků i dobových nahrávek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.