Komunální volby 2022 – speciál z Jablonce nad Nisou

V letošním roce kandiduje v Jablonci nad Nisou 11 politických subjektů. Je to o 1 méně, než v roce 2018, kdy se o hlasy voličů ucházelo 12 subjektů.

Kandidujícím subjektům jsme položili čtyři otázky. 

  1. Jakou podobu by měl mít plánovaný dopravní terminál v Kamenné ulici, a měla by tam vést tramvajová trať?
  2. Mělo by město zůstat jediným zřizovatelem jablonecké nemocnice, anebo navázat partnerství s Libereckým krajem?
  3. Jak by mohlo město pomoci domácnostem, které trápí růst cen energií?
  4. Co by se podle vás mělo udělat s chátrající budovou secesních lázní v centru?

Pořadí odpovědí kandidujících subjektů je abecední podle jejich názvu.

Odpovědi se nijak jazykově, stylisticky ani typograficky neupravují.

Na jednotlivé odpovědi měl každý subjekt nejvýše 1000 znaků (včetně mezer). Při delší odpovědi se za poslední slovo, které překročilo limit 1000 znaků, vkládají tři tečky a informace „zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků“.

Klikněte si na odpovědi jednotlivých kandidujících subjektů v Jablonci nad Nisou:

ANO 2011

1. Jakou podobu by měl mít plánovaný dopravní terminál v Kamenné ulici, a měla by tam vést tramvajová trať?

Terminál je jednou z největších investičních akcí posledních třiceti let v našem Jablonci. V tuto chvíli pracujeme na přepracování projektu tak, aby respektoval potřeby 21. Století, např. s ohledem na elektromobilitu a další služby a samozřejmě i s ohledem na případné uzlové napojení na tramvajovou linku. Terminál by měl jednoznačně propojit všechny typy dopravy a umožnit lidem bez bariér a dlouhých přechodů využívat autobus, tramvaj nebo vlak.

2. Mělo by město zůstat jediným zřizovatelem jablonecké nemocnice, anebo navázat partnerství s Libereckým krajem?

Jablonecká nemocnice patří neodmyslitelně k našemu městu. Poslední léta ukázala, že je pro její stabilitu naprosto zásadní, aby měla právní formu příspěvkové organizace a město bylo jediným zřizovatelem. Naše nemocnice poskytuje kvalitní služby a je ekonomicky stabilní. Navíc je schopna generovat i potřebný provozní zisk, který je možné využít na její rozvoj, popř. i odměňování kvalitních lékařů. I proto hnutí ANO v Jablonci dále stojí o to, aby jablonecká nemocnice zůstala plně ve vlastnictví města a byla zachována její právní forma příspěvkové organizace, která neumožňuje majetkový vstup Libereckého kraje ani dalších subjektů.

3. Jak by mohlo město pomoci domácnostem, které trápí růst cen energií?

Základní pomoc by s cenami energií měl přinést náš stát. Ta bohužel nepřichází a všichni tak s obavami hledíme do dalších měsíců. I město má možnosti, jak přímo nebo nepřímo pomoci. Přímou pomocí by mohl být sociální dotační program. Jako nepřímý nástroj pomoci pak máme možnost korekce zisku naší Jablonecké energetické. To by pomohlo připojeným domácnostem. Dále jsou to udržení a nastavení cen nájemného v městských bytech na dostupnou úroveň. Zapomenout nesmíme ani na sociální služby, které mohou pomoci s řešením exekucí a problémů s dluhy, ale také se zajištěním základních životních potřeb.

4. Co by se podle vás mělo udělat s chátrající budovou secesních lázní v centru?

Městské lázně jsou jednou z cenných budov v našem Jablonci. Za jablonecké hnutí ANO jsme rozhodnuti podniknout kroky k postupné záchraně této budovy a jistě najdeme i smysluplný a pro město provozně únosný způsob jejich využití. Znamená to v jednotlivých letech nastavit plán obsahující postupné kroky rekonstrukce vnějšího pláště, oken atp., a také vnitřku budovy tak, aby ji bylo možné začít využívat mj. k pořádání kulturních aktivit. K lázním neodmyslitelně patří i Tyršův park, se kterým počítáme v jednom z projektů do nového programovacího období IROP. K jeho oživení jsou třeba nejen projekty, jako je návrat Jabloneckých tónů a jejich nedělního programu do těchto míst nebo aktivity dopravního hřiště přes týden, ale projekty zaměřené na jeho celkovou obnovu.

DOMOV NAD NISOU

1. Jakou podobu by měl mít plánovaný dopravní terminál v Kamenné ulici, a měla by tam vést tramvajová trať?

A, Dopravní terminál by měl být moderní, funkční, bezpečný, a přitom zapadající do okolní zástavby. Pro jeho budoucí provoz a udržitelnost by měl splňovat kritéria ekologická i ekonomická, měl by být nízkonákladový, s inovativní technologií, s kvalitním a funkčním mobiliářem a s dostatečným zázemím pro veřejnost a dopravce na minimální dobu 20 let.
b,    Je potřeba zvážit priority města s ohledem na investice do řešení energetické krize a stavu nemovitostí, chodníků a komunikací v jeho vlastnictví, oproti značným nákladům na prodloužení trati (anketa kolik % cestujících by využilo následnou dopravu dalším veřejným prostředkem po vystoupení z tramvaje). Není možné realizovat takový projekt bez řešení zásobovací obslužnosti Dolního náměstí, hluku a dopravní zácpy u křížení na Anenském náměstí….

2. Mělo by město zůstat jediným zřizovatelem jablonecké nemocnice, anebo navázat partnerství s Libereckým krajem?

a) Ano s ohledem na technický stav areálu, jeho význam, nebo na základě ekonomických výsledků. Důležité je si ponechat vlastnictví i s ohledem na dostupnost zdravotní péče a možnost ovlivnit složení jednotlivých oddělení.

b) Partnerství v současné době již funguje jak s Libereckým krajem, tak i s ostatními nemocnicemi (především s libereckou) a bude vhodné pokračování bez vstupu dalších institucí do majetkové struktury jablonecké nemocnice. Riziko vstupu do holdingu pod vedením kraje může mít výrazný finanční dopad (při zatím nezajištěném financování projektu modernizace nemocnice Liberec se stále se zvyšujícími výdaji). Mohla by tím vzniknout i vázanost na rozhodnutí ostatních nemocnic a kraje o investicích do jablonecké nemocnice. Nebráníme se, ale transformaci na jiný druh společnosti, který bude mít za následek finanční a daňovou optimalizaci.

3. Jak by mohlo město pomoci domácnostem, které trápí růst cen energií?

a) Musíme otázku rozdělit na nemovitosti vytápěné městem a nemovitosti soukromé. U městských nemovitostí je rozhodně důležité věnovat větší finanční podíl z rozpočtu na snižování jejich energetické náročnosti, ztrátovosti (výměna kotelen, rozvodů tepla a vody, možnost využití rekuperace a obnovitelných zdrojů (tepelná čerpadla, fotovoltaika apod.)

Nejvýraznější zůstane, ale samotné pořízení energií a tady doporučujeme nakupovat přímo na burze, jako to město učinilo před dvěma lety, a přitom ušetřilo desítky milionů korun.

b. Bohužel u soukromých vlastníků – uvedené řešení je stejné, ale financované samotnými vlastníky. Tady může být město partnerem, koordinátorem a pomocníkem při řešení a zajištění dotací, může připravit pro vlastníky elektronické aukce na pořízení dodavatele energií. Může rozšířit Program na rozvoj bydlení a novou vratnou finanční výpomoc s minimálním úročením na realizaci takových řešení, které přinesou úspory a zlepšení kvality bydlení a životního prostředí.

4. Co by se podle vás mělo udělat s chátrající budovou secesních lázní v centru?

Připravujeme projekt rehabilitačně-sportovního centra pro seniory. Rehabilitační zařízení praskají ve švech, domy seniorů a jiné formy péče o osoby starší 65 let je nedostačují. Budova bývalých městských lázní se úplně nabízí. Dnes žije ve městě mnoho aktivních seniorů, kteří o své zdraví pečují preventivně. Samozřejmě to, že projekt cílí na seniory neznamená, že by ostatní nemohli služby využívat také.

Nový prostor by návštěvníkům nabídl rehabilitační cvičení, ale také vířivku, bazén, bezbariérový přístup, tělocvičny s rehabilitačními pomůckami a další služby. Dnešní generace seniorů zažila lázně v době, kdy podobnému účelu sloužily. Budova se musí dispozičně přizpůsobit novému záměru. Na rekonstrukci bývalých městských lázní máme projektovou dokumentaci na knihovnu, která se z části využije. Jednalo by se o tzv. PPP projekt se zapojení podnikatelského sektoru, a to nejen při samotném provozu, ale i během rekonstrukce. Samozřejmě je důležité řešit celý prostor včetně parku v návaznosti …zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků

Komunistická strana Čech a Moravy 

1. Jakou podobu by měl mít plánovaný dopravní terminál v Kamenné ulici, a měla by tam vést tramvajová trať?

Rozhodně by tramvaj měla končit na hlavním přestupním místě, tedy terminálu, o jehož podobě už bylo rozhodnuto ve veřejné soutěži. Dnes je možné pouze korigovat rozsah stavby z pohledu finančních možností města jako investora a případného zapojení dotačních zdrojů.

2. Mělo by město zůstat jediným zřizovatelem jablonecké nemocnice, anebo navázat partnerství s Libereckým krajem?

Dosavadní zkušenosti ukázaly, že nemocnice je ve zdravé ekonomické kondici, po odborné stránce je vnímána velice dobře, je dobře přístrojově vybavena a má i dlouhodobý rozvojový plán. Dosud nebyly předloženy žádné přesvědčivé argumenty k tomu, aby nemocnice Jablonec přešla pod „křídla“ krajské nemocnice. Spíše panuje obava z toho, aby poměrná blízkost KNL „nespolkla“ její jedinečnost.  

3. Jak by mohlo město pomoci domácnostem, které trápí růst cen energií?

Může pomoci tím, že nechá zpět připojit mnoho panelových domů, které se kvůli ceně dodávaného tepla v minulosti odpojili od centrálního vytápění.

4. Co by se podle vás mělo udělat s chátrající budovou secesních lázní v centru?

Položme si otázku, o kolik víc by stálo navrácení této budovy do její původní „secesnosti“, než by stála prostá obnova jednoúčelově postavené budovy k jejímu původnímu účelu. A na to naváže další otázka, kdo bude platit vysoké provozní náklady takovéhoto objektu. To může vyřešit pouze mecenáš typu turnovského Horáčka, kterého Jablonec nemá.

Křížek pro LEVNÉ ENERGIE

1. Jakou podobu by měl mít plánovaný dopravní terminál v Kamenné ulici, a měla by tam vést tramvajová trať?

Jsme jednoznačně pro výstavbu terminálu v původní podobě vzniklé z architektonické soutěže. Odmítáme „vykastrovanou“ variantu, kterou schválilo současné zastupitelstvo. Má být zrušeno a zasypáno patro pro parkování automobilů. Parkovací místa zde přitom Jablonec nutně potřebuje. Muzeum skla a bižuterie, Eurocentrum, ale i návštěvníci a podnikatelé, kteří mají na Dolním náměstí provozovny. Varianta s odděleným parkovacím domem o 100 metrů dál je ve výsledku dražší a daleko méně praktická. Zabírá pro dopravu zbytečně velkou část centra. Ta pak zůstane „mrtvá“. Ale hlavně je evidentní, že realizace bychom se jen tak nedočkali. My trváme na parkovacích místech tam, kde jsou potřeba - v terminálu, jen pár metrů od Dolního náměstí a Muzea. Prodloužení tramvaje na terminál jednoznačně podporujeme. Zároveň chceme dát na stůl variantu bez nákladné tramvajové smyčky přes dva mosty.  Raději bychom investovali spíše do nákupu moderních lehkých bezhlučných obousměrných tramvají.

2. Mělo by město zůstat jediným zřizovatelem jablonecké nemocnice, anebo navázat partnerství s Libereckým krajem?

Odmítáme omezování péče nebo šetření na úkor lékařů a sester! To je pro nás naprosto klíčové! Právní forma je spíš technikálie. Vstup Libereckého kraje má svou logiku, ale trváme na tom, aby rozhodující slovo mělo stále Město a aby do nemocnice nevstoupil žádný soukromý spekulant nebo pochybný holding! Zásadní je pro nás kvalita a rozsah zdravotnické péče a spravedlivé ohodnocení personálu. Samotný fakt, že nějakou organizaci provozuje město, není automaticky zárukou správného fungování. Stačí se podívat na jiné městské organizace... (odpověď zkrácena - část odpovědi byla v rozporu s body 8. a 9. Pravidel pro natáčení a vysílání volebních speciálů z okresních a statutárních měst 2022 Českého rozhlasu)

3. Jak by mohlo město pomoci domácnostem, které trápí růst cen energií?

Ceny energií jsou dnes pro mnohé likvidační. Město by mělo pomoci nejen domácnostem, ale i podnikatelům. A má pro to dobré předpoklady. Vlastní společnost Jablonecká energetická. Ta dlouhodobě zásobuje teplem tisíce domácností i řadu podniků v Jablonci. Chceme, aby Město jako jediný akcionář rozhodlo, že Jablonecká energetická rozšíří své podnikání z dodávek tepla i na dodávky elektřiny a plynu. Městská společnost při vhodném manažerském vedení bude umět zajistit pro občany i firmy významně nižší ceny elektřiny a plynu než běžní komerční dodavatelé, jejichž hlavním cílem je vlastní zisk. Navíc může společnost využít desítky městských objektů pro umístění solárních panelů a vyrábět tak sama levnou elektřinu pro jablonecké občany i firmy. V budoucnu může vyrábět elektřinu i ve vlastní tepelné elektrárně, vybudovat přečerpávací elektrárnu pod přehradou nebo využít geotermální energii z žulového masivu Jizerských hor. Vše je třeba prověřit a posoudit výhodnost pro město i občany.

4. Co by se podle vás mělo udělat s chátrající budovou secesních lázní v centru?

Lázně potřebují novou náplň, která zajistí dlouhodobou vizi pro tento cenný dům. My přicházíme s vizí Centra seniorů. V jihozápadním křídle hodláme vybudovat bezbariérové byty pro seniory. Je to část našeho velkého cíle „1000 nových bytů pro Jablonec“. Pro bazénovou část zpracujeme varianty: buď levnější společenské centrum pro seniory, kulturu,  nebo nákladnější rehabilitační centrum. Varianty pak předložíme veřejnosti a uděláme městskou anketu. V obou variantách se do budovy bez problémů vejdou i další služby související s péčí o seniory. Primárně seniorům bychom chtěli věnovat i přilehlý Tyršův park, který dnes chátrá a okupují jej hlavně pochybné skupinky hlučných výrostků. Také velmi pomůže změna tramvajové smyčky na zázemí pro parkování.

Občanská demokratická strana

1. Jakou podobu by měl mít plánovaný dopravní terminál v Kamenné ulici, a měla by tam vést tramvajová trať?

Terminál veřejné osobní dopravy bude místem, kde cestující budou moci přestoupit mezi všemi provozovanými druhy dopravy v Jablonci nad Nisou – MHD, příměstskou, dálkovou, tramvajovou, ale i vlakovou z nedaleké zastávky Jablonec – centrum. Nezbytné parkovací zázemí vznikne v podobě parkovacího domu právě mezi terminálem a vlakovou zastávkou u ul.5.května. Součástí projektu je i otevření a zpřístupnění řeky Nisy, která protéká podél budoucího terminálu. Vlastní objekt terminálu poskytne zázemí nejen pro cestující, ale i pro řidiče.

Terminál je projektován jednoznačně tak, že počítá s prodloužením a s otočkou tramvaje mezi Jabloncem a Libercem. Investorem tohoto prodloužení je Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce. Budova terminálu by měla být moderní poskytující komfort cestujícím, při minimálních provozních nákladach.

2. Mělo by město zůstat jediným zřizovatelem jablonecké nemocnice, anebo navázat partnerství s Libereckým krajem?

ODS podporuje transformaci jablonecké nemocnice na akciovou společnost a následně prodej jejího minoritního obchodního podílu kraji. Město Jablonec tak bude mít díky svému většinovému podílu v nemocnici i nadále přímou kontrolu nad jejím fungováním a rozvojem. Nemocnice získá stovky milionů Kč z rozpočtu kraje - polovinu použije na nadstandardní nárůst platů svých zaměstnanců, polovinu na nezbytné investice. Dále nemocnice získá větší sílu při vyjednávání se zdravotními pojišťovnami o úhradách poskytované péče a také se definitivně zamezí jakýmkoliv spekulacím o její privatizaci. Kraj, v jehož radě i zastupitelstvu má Jablonec silné zastoupení, bude pro nemocnici i město silným a solidním partnerem.

3. Jak by mohlo město pomoci domácnostem, které trápí růst cen energií?

Město se musí intenzivně zaměřit na dokončení projektu snížení energetické náročnosti budov ve vlastnictví města, nasadit moderní technická opatření, která povedou k provozním úsporám na energiích.

Druhým nutným krokem je ve spolupráci s městskou teplárnou urychleně začít s výstavbou fotovoltaických elektráren na městských objektech. Výroba levné energie umožní opět snížit provozní náklady a občanům připojeným na systém Jablonecké teplárny sníží náklady na výrobu teplé vody.

4. Co by se podle vás mělo udělat s chátrající budovou secesních lázní v centru?

Staré městské lázně jsou dlouholetý problém, objekt je zakonzervován a provádí se pouze nezbytně nutná údržba. Pro vyřešení problému s co se starými lázněmi, je nutné v první řadě najít budoucí smysluplné využití tohoto objektu. Proto je třeba urychleně zahájit férovou diskuzi, co v objektu chceme. Určitě bych se nebránil projekt realizovat i za pomocí privátních investorů.

Piráti  a nezávislí

1. Jakou podobu by měl mít plánovaný dopravní terminál v Kamenné ulici, a měla by tam vést tramvajová trať?

O podobě terminálu rozhodla otevřená architektonická soutěž ještě před volbami v roce 2018. Záměr byl od počátku založen na komfortním propojení všech typů dopravy, včetně tramvaje. Po nástupu na radnici jsme respektovali vynaložené úsilí i finance a v projektu intenzivně pokračovali. Harmonogram dotačních termínů vyžadoval hodně odvahy. Po našem odchodu do opozice se nové vedení města rozhodlo, z důvodů rostoucích cen, a především časového rizika, dotaci nevyužít a přípravu rozložit do delšího období. S rezignací na připravených 200 milionů jsme nesouhlasili. Povedlo se nám alespoň dohodnout založení pracovní skupiny, která měla za úkol nalézt způsob, jak celý záměr etapizovat. Řešení jsme společně našli ve výstavbě samostatného parkovacího domu, který umožní napojení vlakové zastávky bez nutnosti původně navrhovaného přemostění. A hlavně: přesunutí parkingu umožnilo vytvořit novou přidanou hodnotu pro celé území v podobě parkové cesty kolem Nisy.

2. Mělo by město zůstat jediným zřizovatelem jablonecké nemocnice, anebo navázat partnerství s Libereckým krajem?

Partnerství ve formě spolupráce je jistě možné, a také již nyní probíhá. Diskuze se ovšem vede o změně statutu nemocnice na akciovou společnost a prodeji podílu 30% Libereckému kraji. O výhodách této transformace nás zatím žádný z předložených argumentů nepřesvědčil. Dle předchozích zkušeností nepřineslo spojení nemocnic Frýdlant, Liberec a Turnov personální ani ekonomickou stabilizaci. Transformace nemocnice Jilemnice a následné spojení s nemocnicí v Semilech taktéž situaci nezlepšilo. Jeden z hlavních diskutovaných argumentů jsou platové tabulky, kterými se Jablonecká nemocnice, jako příspěvková organizace nyní musí řídit. V akciové společnosti jsou naopak platy smluvní a mohou vznikat velké rozdíly mezi jednotlivými zaměstnanci stejné kvalifikace, ale také nejistota pro středí zdravotnický personál, který tvoří klíčovou složku chodu nemocnice. Stabilní počet zaměstnanců oproti ostatním nemocnicím v regionu považujeme za jednu z velkých kvalit, které nesmějí být ohroženy. 

3. Jak by mohlo město pomoci domácnostem, které trápí růst cen energií?

Město hodně pomůže svým obyvatelům už tím, že bude samo lépe hospodařit. Díky tomu bude zbývat více prostředků na další věci, které domácnosti od města potřebují. Existují ale i možnosti, jak domácnostem s energiemi pomoct přímo a na nich chceme také pracovat. Velká část městského majetku není v dobrém stavu a na energetických úsporách je ještě hodně práce. Kromě investic do úspor je nyní nezbytné budovat i vlastní síť alternativních zdrojů. Rozsáhlé plochy střech na městských budovách, jako je třeba sportovní hala nebo bazén, se dají využít pro solární elektrárny. Nezbytné je i prověřit výstavbu bioplynky. Kromě vlastní spotřeby může město nabídnout energii i dalším spotřebitelům na principu komunitní energetiky. Samostatným tématem je přínos digitalizace pro úsporná opatření. Díky chytrým technologiím dokážeme nepřetržitě za minimální povozní náklady hlídat žádoucí nastavení energetických režimů v městských objektech nebo veřejném osvětlení.

4. Co by se podle vás mělo udělat s chátrající budovou secesních lázní v centru?
Touto otázkou se řada z nás zabývá déle než komunální politikou. Například představa obnovy lázní jako soudobého wellness v historických kulisách je velmi lákavá a přinesla by nejen nový život kulturní památce, ale i kýžené zastavení jizerskohorských turistů v Jablonci. Městské zdroje pro realizaci takového záměru jsou ale omezené a čekání na investora zatím nepřineslo žádné výsledky. Naopak spontánní aktivita spolku ArtproProsor dokázala objekt oživit kulturním programem a otočit k němu pozornost. V roli vedení města jsme proto objekt znovu umožnili využívat, a především ustanovili pracovní skupinu, která se věnovala jeho budoucnosti. Výstupem je strategie postupných stavebních úprav. Na to jsme navázali zpracováním projektu obnovy historických fasád, který byl připraven do programu regenerace městské památkové zóny a měl být realizován v rámci oslav 150. výročí narození autora objektu, architekta Roberta Hemmricha. Nic z toho bohužel současné vedení nevyužilo a objekt znovu zavřelo.

Právo Respekt Odbornost

1. Jakou podobu by měl mít plánovaný dopravní terminál v Kamenné ulici, a měla by tam vést tramvajová trať?

Podoba dopravního terminálu v Kamenné ulici musí být výsledkem seriózního posouzení variantních řešení předložených k připomínkování a věcné diskusi zástupcům odborné veřejnosti, občanům, a zejména těm občanům, podnikatelům a dalším uživatelům, kteří budou dotčeni jak předpokládanými dlouhodobými stavebními úpravami, tak i četnými změnami vyvolanými přesměrováním tras a dopravy ve městě.

V neposlední řadě pro konečnou podobu dopravního terminálu i pro jeho samotnou realizaci bude zásadní možnost a schopnost tuto bezpochyby finančně velice náročnou investiční akci profinancovat s přihlédnutím k nepředvídatelnosti podmínek dalšího hospodářského vývoje a k zesilujícímu enormnímu nárůstu cen všech vstupů potřebných k jejímu provedení. 

2. Mělo by město zůstat jediným zřizovatelem jablonecké nemocnice, anebo navázat partnerství s Libereckým krajem?

K zajištění a udržení stávající vysoké úrovně a kvality zdravotní péče o občany města je nezbytné, aby jediným zřizovatelem jablonecké nemocnice zůstalo město Jablonec nad Nisou, jehož představitelé a zastupitelé budou občanům města v plné míře ručit a zodpovídat za provoz a rozvoj jablonecké nemocnice. Jestliže rozsah, kvalita, dostupnost, zaměření a činnost některých zdravotnických zařízení jsou negativně ovlivňovány komercializací a privatizací (i v Jablonci se v minulosti projevily snahy transformovat nemocnici do podoby akciové společnosti), zastáváme názor, že péče o zdraví lidí je výsostným veřejným statkem a pouze transparentní a zodpovědná veřejná správa garantuje její výkon v souladu se zájmy lidí.

3. Jak by mohlo město pomoci domácnostem, které trápí růst cen energií?

Obyvatelé ČR a tedy i obyvatelé Jablonce n/N platí za energetické vstupy několikanásobně vyšší ceny, než platí obyvatelé ostatních evropských zemí. Rekordní míra inflace, chudnutí obyvatel, snižování konkurenceschopnosti, bankroty firem apod. jsou z velké části důsledkem nečinnosti vlády a samosprávy stěží naleznou způsoby, finanční a technické prostředky, dlouhodobě ohroženým domácnostem, ale i podnikatelům pomáhat a přispět k řešení jejich kritické situace. Jinými slovy, politika na lokální úrovni nemůže řešit deficity profesionality a zodpovědnosti politiky v nejvyšších patrech, přestože její důsledky se bohužel právě na lokální úrovni projevují. K řešení výskytu krizových situací v zimě bychom doporučovali zřídit na úrovni města speciální krizový štáb složený ze zástupců městské správy, techniků, zdravotníků, ekonomů, podnikatelů, psychologů apod., který by s přihlédnutím k disponibilním zdrojům a možnostem navrhoval reálná řešení jednotlivých konkrétních problémů. Současně budeme …zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků

4. Co by se podle vás mělo udělat s chátrající budovou secesních lázní v centru?

Budova městských lázní musí být zachována jako doklad citlivosti, vkusu a noblesy při utváření městského prostředí, které byly vlastní předchozím generacím budovatelů našeho města. Okamžitě je proto zapotřebí provést nezbytné stavební zásahy, úpravy a opravy k zamezení dalšího chátrání stavby, opravit a zvelebit její vnější vzhled.  Vnitřní prostor by mohl být upraven a využíván jako důstojné prostředí pro galerijní účely, pořádání výstav, besed, diskusí, hudební či drobné dramatické produkce, pro akce a činnost zájmových spolků, osadních výborů apod. Jeho využití by tak přispívalo k vytváření, podpoře a upevňování komunikativního a soudržného městského společenství.

Pro Jablonec

1. Jakou podobu by měl mít plánovaný dopravní terminál v Kamenné ulici, a měla by tam vést tramvajová trať?

PRO Jablonec zcela jednoznačně podporuje vznik původně plánovaného terminálu, který vyhrála společnost pražský ateliér DOMY JINAK architekti, v podobě, na níž navazuje nejnovější pavilon Muzea skla a bižuterie - Krystal. Jsme pro protažení tramvajové linky až k terminálu a vznik ucelené, moderní a plnohodnotné stavby, která místním i turistům usnadní cestování a jednodušší orientaci v našem městě, alespoň co se možností a srozumitelnosti dopravy týče. Do projektu Terminálu již město vložilo nemalé prostředky a je třeba tento dlouhodobý záměr dokončit.

2. Mělo by město zůstat jediným zřizovatelem jablonecké nemocnice, anebo navázat partnerství s Libereckým krajem?

I v tomto jsme naprosto rozhodní, dokonce máme zachování Nemocnice v majetku města mezi hlavními body našeho programu. Jsme si jisti, že by místní nemocnice měla městu zůstat i nadále. Jen tak je zaručena dosavadní kvalita péče a jen tak se dá ovlivňovat její chod tak, aby byl co nejlepší a nejefektivnější.

3. Jak by mohlo město pomoci domácnostem, které trápí růst cen energií?

Město koupí teplárny a její následnou rekonstrukcí do podoby plynových kotelen přišlo o kapitál více než 300 milionů Kč, který mohlo nyní investovat do úsporných programů. Zároveň vytvořením takřka absolutní závislosti Jablonce na plynu prakticky znemožnilo masivnější využití alternativních zdrojů energií. To společně     s faktickou nedostupností komponentů (tepelná čerpadla, fotovoltaické panely apod.) a více než ročními dodacími lhůtami znamená, že jedinou cestou k omezení dopadů zdražení je poradenství k dosažení úspor v tomto a příštím roce (snižování otopných teplot, zateplení, regulace, rekuperace). Stejně jako poradenství ve výběru dodavatele, který bude pro běžného uživatele zcela nepřehledný. Pro Jablonec navrhuje vytvoření bezplatného poradenského centra při radnici a vytvoření nákupních aliancí a organizace veřejných dražeb pro nákup elektřiny a plynu spojenými silami. Do budoucna využití tzv. komunitní energetiky a zvážení propojení teplárny s mini výrobci (střešní foto elektrárny …zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků

4. Co by se podle vás mělo udělat s chátrající budovou secesních lázní v centru?

Jsme pro její prodej, komerční, který by ovšem byl podmíněn opravou budovy              v nějakém horizontu a jejím využití v oblasti kultury či služeb občanům. Rozhodně se jedná o objekt, jehož devastace nás dlouhodobě trápí a jsme přesvědčeni, že nám ještě má co nabídnout. Je možné nabídnout prostor ke komerčním účelům, popřípadě firmám s možností využití konání veřejných a společenských akcí. Důležitá je otázka provozní, zde vnímáme, že samotný provoz budovy bude velmi finančně náročný.

Společně pro Jablonec

1. Jakou podobu by měl mít plánovaný dopravní terminál v Kamenné ulici, a měla by tam vést tramvajová trať?

Chceme moderní a funkční veřejnou dopravu a k té v 21. století patří terminál, kde se setkají všechny druhy dopravy včetně tramvaje. Terminál, kde jde přestoupit pohodlně bezbariérově a pod střechou. Je to důležité pro celý jablonecký region a za dočasné nepohodlí během výstavby to stojí.

Oceňujeme, že podoba terminálu vznikla otevřenou architektonickou soutěží a respektujeme ji, jen jsme dohodli s autory drobné úpravy, aby nebylo nutné zakrýt řeku Nisu.

Budeme hlídat, aby se samotným terminálem proměna centra nezastavila. Aby určitě vznikla i parkovací místa, která potřebují cestující i podnikatelé v okolí pro zákazníky. Nový terminál území zatraktivní. Vnímáme velkou šanci na prázdných městských pozemcích v okolí vystavět nové městské byty.

Výstavba tramvajové trati otevírá šanci zlepšit místa, do kterých stavba zasáhne. Například pro Dolní náměstí máme od původních autorů zpracovaný návrh doplnění nových stromů a rozšířených prostor pro zahrádky restaurací podél tramvajové trati.

2. Mělo by město zůstat jediným zřizovatelem jablonecké nemocnice, anebo navázat partnerství s Libereckým krajem?

Nemocnice v rukou města je naše rodinné stříbro, máme díky tomu pod kontrolou rozsah a kvalitu péče, kterou nabízí. Města, která své nemocnice zprivatizovala a pak jen přihlížela osekávání péče, nám mohou jen závidět.

Nedopustíme privatizaci nemocnice, odsouvání péče z Jablonce jinam a ztrátu kontroly nad fungováním nemocnice ze strany města. Chceme zachovat současnou šíři péče. A také stabilní perspektivu pro zaměstnance, vyšší, střední i nižší zdravotnický personál.

Proto je potřeba, aby do budoucna mělo město nadále nemocnici plně pod kontrolou, a aby fungovala ve veřejném zájmu. To znamená s dnešními zákony ideálně jako příspěvková organizace a ne akciová společnost. Případná spolupráce či partnerství s krajem nesmí omezit kontrolu města nad nemocnicí a zajišťovanou zdravotní péčí.

3. Jak by mohlo město pomoci domácnostem, které trápí růst cen energií?

Náklady za vysoké energie jdou nejlépe snižovat úsporami. Město může v úsporách ovlivnit přímo svůj vlastní majetek a mělo by investice do úspor urychlit. Občanům může pomoci radou na provozní úspory a nasměrovat je k dotaci v měsíčníku a na sociálních sítích. Zajímavá by mohlo být pomoc městského architekta u hledání kompromisů mezi úsporami a památkovou ochrannou u staveb v centru.

Město vlastní společnost, která se energiím věnuje a začala připravovat fotovoltaiku na své a městské objekty - Jabloneckou energetickou, a.s. Ta má odborníky a může fungovat jako prostředník nebo koordinátor mezi občany a městem. A může pomoci občanům, kteří jsou laici, při postupném osazování střech budov solárními panely. Energie vyrobená těmito panely by byla v síti distribuována a čerpána dle potřeby buď v domácnostech nebo ve  firmách a na úřadech. Stát připravuje pro tento způsob výroby energie, kterému se říká komunitní energetika, podmínky a dotace, takže to bude ještě výhodnější než doposud.

4. Co by se podle vás mělo udělat s chátrající budovou secesních lázní v centru?

Navázat v práci tam, kde jsme museli v roce 2019 skončit. Postupnými kroky začít s rekonstrukcí tak, aby se v lázních daly pořádat společenské akce. Zavést tam kanalizaci, zajistit vytápění, vybudovat toalety a objekt technicky zabezpečit, aby tam opět mohlyzačít

aktivity, např. kulturní, jaké tam dělal spolek ArtproProstor, a nabízet prostor i jiným subjektům. Musíme objekt oživit, přilákat k němu pozornost a časem se najde plnohodnotné využití.

Je velkou chybou, že současné vedení nenavázalo na půlroční práci Jakuba Chuchlíka od Pirátů v roce 2019. Ten utvořil pracovní skupinu, která na tématu intenzivně pracovala a navrhla další postup, ale nynější koalice na to vůbec nenavázala a pouze nechala lázně další 3 roky svému osudu. Současné vedení se mluvilo na tendenční a účelový posudek, který řekl, že lázně jsou v havarijním stavu a nesmí se v nich pořádat žádné akce. Nedělali nic, místo aby raději udělali minimální opatření, která by tam akce pořádat umožnila.

Starostové pro Liberecký kraj

1. Jakou podobu by měl mít plánovaný dopravní terminál v Kamenné ulici, a měla by tam vést tramvajová trať?

Podoba plánovaného dopravního terminálu je známa z vítězného návrhu architektonické soutěže, která proběhla v roce 2018. Na započaté práce je nutné navázat a dovést stavbu co nejdříve k realizaci. S tím souvisí i prodloužení tramvajové trati, bez které výstavba tolik potřebného a důstojného dopravního zázemí našeho města postrádá smysl.

2. Mělo by město zůstat jediným zřizovatelem jablonecké nemocnice, anebo navázat partnerství s Libereckým krajem?

Předně bychom měli uvést na pravou míru, že spolupráce jablonecké nemocnice s Libereckým krajem reálně existuje již nyní. V současnosti je fungování naprosto vyhovující, proto nemáme ambici ho jakkoli měnit. Nicméně podpoříme každý krok, který povede k ještě většímu zkvalitnění a rozšíření zdravotní péče.

3. Jak by mohlo město pomoci domácnostem, které trápí růst cen energií?

Nezadržitelný a skokový nárůst cen energií je pro všechny černá noční můra, která nám dělá velké starosti. Bohužel je nutné zcela jednoznačně říct, že hlavní řešení se musí hledat na celostátní i mezinárodní úrovni. Na úrovni města se zaměříme především na zodpovědný a šetrný přístup k hospodaření s financemi a hledání nezbytných energetických úspor na městských objektech včetně zapojení obnovitelných zdrojů. Díky koncepčnímu a promyšlenému řízení města nebude nutné domácnosti zatěžovat zvyšováním nejrůznějších poplatků, na které má město vliv a zároveň bude možné udržet dostupnost sportovního, kulturního a celkově volnočasového vyžití obyvatel, protože ti jsou naší hlavní prioritou. 

4. Co by se podle vás mělo udělat s chátrající budovou secesních lázní v centru?

Městské lázně je nezbytné co nejdříve opravit, jejich rekonstrukci považujeme za jednu z našich hlavních priorit. Ať budou sloužit svému původnímu účelu, nebo bude budoucí využití tohoto památkově chráněného objektu zcela jiné, musíme za každou cenu zabránit jejich dalšímu chátrání. Nesmíme dopustit tragický osud mnohých budov a objektů, které Jablonec v minulosti charakterizovaly a bohužel již nenávratně zmizely.

Svoboda a přímá demokracie (SPD)

1. Jakou podobu by měl mít plánovaný dopravní terminál v Kamenné ulici, a měla by tam vést tramvajová trať?

Z mého pohledu by měl být terminál moderní, funkční, nadčasovou budovou, která zahájí etapu revitalizace spodní části města, která je dnes v tristním stavu i přes skutečnost, že se jedná o centrum města. Za mne by tramvaj měla být součástí plánované dopravní obslužnosti, ale nesouhlasím s vedením tratě ul. Soukenná a dále přes Dolní náměstí. 

2. Mělo by město zůstat jediným zřizovatelem jablonecké nemocnice, anebo navázat partnerství s Libereckým krajem?

Ano město by mělo zůstat i nadále jediným zřizovatelem Jablonecké nemocnice. Jako důvody bych uvedl vysokou kvalitu poskytované péče, kvalitní personální obsazení a v neposlední řadě dobré výsledky hospodaření. Vzhledem k souhrnu těchto skutečností není důvod na současném stavu cokoliv měnit.

3. Jak by mohlo město pomoci domácnostem, které trápí růst cen energií?

Domnívám se, že samospráva nemá žádné účinné nástroje, které mohou ovlivnit ceny energií pro konečné spotřebitele. Naopak překotný růst cen energií nezaskočil jen domácnosti a firmy, ale také samotné obce i města. To ve svém důsledku znamená, že města budou muset ze svých rozpočtů „ukrojit“ více peněz na svícení v ulicích či na topení ve školách ale i dalších objektech ve svém vlastnictví. Řešení problému skokového růstu cen energií je na straně vlády a nikoliv samosprávy.

4. Co by se podle vás mělo udělat s chátrající budovou secesních lázní v centru?

Nejsem architekt a ve stavebnictví jsem naprostý laik, proto nedokáži zhodnotit architektonickou či histor historickou hodnotu budovy. Za sebe jako za rodilého Jablonečáka říkám, že cokoliv, co změní současný neutěšený strav opuštěné, chátrající a nevzhledné budovy, která je ostudou na cokoliv přínosného pro občany bude úspěchem. Důležité je, aby se s budovou po dlouhých letech nečinnosti konečně začalo něco dělat.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.