Koleda, malovaná vejce, mrskání pomlázkou... Jakou naši velikonoční tradici jinde nemají?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Velikonoční koleda

Velikonoční pondělí je spojováno hlavně s lidovými zvyky, které jsou spojené s končící zimou a přicházejícím jarem. Tradiční je například mrskání pomlázkou, rozdávání malovaných vajíček, nebo polévání studenou vodou.

Mrskání děvčat pomlázkou je česká a slovenská rarita. Dříve se totiž věřilo, že se tím na ženy a dívky přenáší mladost a zdraví proutků, ze kterých je pomlázka upletená. A u vdaných žen mělo vyšupání prý ještě jeden význam - umlčet jejich komandování a klevety.

Čtěte také

S Velikonočním pondělím je spojené také se zdobenými kraslicemi, které koledníci dostávají. Každá barva na vajíčku znamená něco jiného. Veselé barvy mají připomínat probouzení přírody po dlouhé zimě. Tradiční barvou je podle kronik červená.

„Červená barva měla symbolizovat nejenom mučednictví Ježíše Krista, ale i barvu krve, která byla spojována se životem, se vznikem něčeho nového. Kromě těch červených vajíček byla oblíbená ještě žlutá vejce, která měla symbolizovat svět, slunce. Opět tedy život,“ vysvětlila historička Valburga Vavřinová z Národního památkového ústavu.

Čtěte také

V některých regionech se zachovala i takzvaná oblévačka. Tedy zvyk, podle kterého dívky polévají chlapce vodou, když je přijdou vymrskat pomlázkou až po poledni.

„Podle legendy se tvrdí, že to má připomenout křty prvních křesťanů, které probíhaly na veřejnosti poté, co bylo křesťanství uznáno na území říše římské ve čtvrtém století jako rovnocenné náboženství,“ přiblížila velikonoční polévání vodou Valburga Vavřinová.

Na Velikonoční pondělí se kromě koledy připravují taky slavnostní obědy – podává se například pečený králík nebo jehněčí.

Spustit audio

Související