K Velikonočnímu pondělí patří mrskání pomlázkou i strom vajíčkovník

V Dolní Řasnici na Frýdlantsku se například zdobí bílými vajíčky takzvaný strom vajíčkovník.

„Každé to vajíčko na stromě má představovat přání, které se vám má splnit. Vajíčko by tam mělo viset zhruba do žní, pak by se mělo očesat a pohřbít,“ říká Milan Maršálek.

Vajíčkovník je hezká zajímavost českých Velikonoc, ale vyplácení děvčat pomlázkou je ve světovém měřítku naprostá rarita.

„Věřilo se, že se na ta děvčata přenáší nová síla a krása z čerstvých proutků,“ popisuje etnograf Dalibor Hobl.

Nejdřív se lidé vypláceli navzájem, hospodář začal u své manželky a dětí. Potom se to obrátilo a žena vymrskala hospodáře. Důvod byl jediný, a to aby se všichni pomladili.

Velikonoční koleda má mnoho podob, ale jedno je společné, koledníkům se vždy dávala vejce.

„Samozřejmě s pomlázkou je spojeno zdobení kraslic. Dá se říct, že Čechy a hlavně Morava a Slovensko jsou křižovatkou tolika druhů a typů různých zdobení kraslic, že to nemá nikde ve světě obdoby,“ dodává Dalibor Hobl.

Zvláštní postavení má červené velikonoční vejce. Červená barva je podle lidových zvyklostí barvou života a prosperity.

Velikonoce|foto: Český rozhlas