Klíště může nakazit člověka už ve vývojové fázi nymfy, upozorňuje lékařka
S klíšťaty se nesetkáme pouze na jaře a v létě, chytit je můžeme i během teplých zim. Nejrizikovější z hlediska výskytu těchto parazitů je však podzim.
Podle MUDr. Moniky Hausenblasové, ředitelky protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Libereckého kraje, můžou být infekční všechna vývojová stádia klíštěte. Jsou tři. „Larva je malá, a vlastně si jí ani nevšimnete. Většinou se nasaje na drobných hlodavcích, a po nasátí se začne přeměňovat v nymfu, což jsou taková malá drobná klíšťata. Všechna tři stádia od larvy, přes nymfu až k dospělci, tak můžou být infekční,“ upřesňuje.
Klíšťovou encefalitidou se ale překvapivě můžeme nakazit i konzumací nepasterizovaného kravského, ovčího, kozího mléka, sýrů a dalších výrobků nepasterizovaného mléka.
Rizikové na výskyt klíšťat jsou listnaté a smíšené lesy, a nejrizikovější jsou podle ní hraniční zóny mezi lesem a loukami, kde je bohatá vegetace, a je tam vhodné mikroklima.
Jaký je rozdíl mezi lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou? Jak se před klíšťaty účinně chránit? Pro které rizikové skupiny je důležité očkování? A na co myslet při odstraňování klíštěte? Poslechněte si záznam rozhovoru.
Související
-
Vykroutit klíště po, nebo proti směru hodinových ručiček? Ani jedno, říká krajská epidemioložka
V teplých jarních dnech, kdy vyrážíme do přírody, bychom neměli zapomínat na výskyt klíšťat, která jsou v tomto období aktivní.
-
Klíšťata mají tohle počasí ráda, vyhýbejme se okrajům lesů a rybníků a vysoké trávě, radí lékařka
S paní doktorkou Janou Prattingerovou o tom, kdy bychom měli vyhledat lékařskou pomoc, kde se nejčastěji klíšťata vyskytují, a v čem děláme chyby při jejich odstranění.
-
Klíšťata jen do 800 metrů nadmořské výšky? Dávno to neplatí, přinesete si je i z Jizerky
Roztoči, kteří přenášejí nebezpečné nemoci, se posouvají do stále vyšších nadmořských výšek. A platí to i v Jizerských horách, kde jsou klíšťata v plné síle.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
